Mercurial > emacs
annotate etc/cs-dired-ref.tex @ 47476:68e034e01f4c
(diff-mode): Turn on compilation-minor-mode
support again, but more carefully this time.
author | Stefan Monnier <monnier@iro.umontreal.ca> |
---|---|
date | Fri, 13 Sep 2002 19:45:36 +0000 |
parents | f09ddfb6bece |
children | 695cf19ef79e d7ddb3e565de |
rev | line source |
---|---|
37387 | 1 % Reference Card for Dired |
2 % Copyright (C) 2000 Free Software Foundation, Inc. | |
3 | |
4 % Czech hyphenation rules applied | |
5 \chyph | |
6 | |
7 % This file is part of GNU Emacs. | |
8 | |
9 % GNU Emacs is free software; you can redistribute it and/or modify | |
10 % it under the terms of the GNU General Public License as published by | |
11 % the Free Software Foundation; either version 2, or (at your option) | |
12 % any later version. | |
13 | |
14 % GNU Emacs is distributed in the hope that it will be useful, | |
15 % but WITHOUT ANY WARRANTY; without even the implied warranty of | |
16 % MERCHANTABILITY or FITNESS FOR A PARTICULAR PURPOSE. See the | |
17 % GNU General Public License for more details. | |
18 | |
19 % You should have received a copy of the GNU General Public License | |
20 % along with GNU Emacs; see the file COPYING. If not, write to | |
21 % the Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330, | |
22 % Boston, MA 02111-1307, USA. | |
23 | |
24 % This file can be printed with 1, 2, or 3 columns per page (see below). | |
25 % Specify how many you want here. Nothing else needs to be changed. | |
26 %**start of header | |
27 | |
28 \newcount\columnsperpage | |
29 | |
30 \columnsperpage=2 | |
31 | |
32 % This file is intended to be processed by plain TeX (TeX82). | |
33 % The reference card looks OK with 2 columns per page, portrait mode. | |
34 % I haven't tried it with 3 columns per page. | |
35 | |
36 % This is a bit of a dirty hack on the GNU Emacs reference card | |
37 % to produce a Dired reference card instead. | |
38 | |
39 % I (Evgeny Roubinchtein, eroubinc@u.washington.edu) put this together | |
40 % because I wanted a Dired reference card, | |
41 % but couldn't find anything on the 'net. | |
42 % Based mostly off Dired's describe-mode. | |
43 | |
44 % Translated to Czech by Pavel Janík <Pavel@Janik.cz> in March 2001 | |
45 | |
46 % Process the file with `csplain' from the `CSTeX' distribution (included | |
47 % e.g. in the TeX Live CD). | |
48 | |
49 \def\versionnumber{0.1} | |
50 \def\year{2000} | |
51 \def\version{May \year\ v\versionnumber} | |
52 | |
53 \def\shortcopyrightnotice{\vskip 1ex plus 2 fill | |
54 \centerline{\small \copyright\ \year\ Free Software Foundation, Inc. | |
55 Permissions on back. v\versionnumber}} | |
56 | |
57 \def\copyrightnotice{ | |
58 \vskip 1ex plus 2 fill\begingroup\small | |
59 \centerline{Copyright \copyright\ \year\ Free Software Foundation, Inc.} | |
60 \centerline{designed by Stephen Gildea, \version} | |
43276
f09ddfb6bece
Update emacs version number.
Pavel Janík <Pavel@Janik.cz>
parents:
37387
diff
changeset
|
61 \centerline{for GNU Emacs version 21 on Unix systems} |
37387 | 62 \centerline{Updated for Dired in May 2000 by Evgeny Roubinchtein} |
63 | |
64 Permission is granted to make and distribute copies of | |
65 this card provided the copyright notice and this permission notice | |
66 are preserved on all copies. | |
67 | |
68 For copies of the GNU Emacs manual, write to the Free Software | |
69 Foundation, Inc., 675 Massachusetts Ave, Cambridge MA 02139. | |
70 | |
71 \endgroup} | |
72 | |
73 % make \bye not \outer so that the \def\bye in the \else clause below | |
74 % can be scanned without complaint. | |
75 \def\bye{\par\vfill\supereject\end} | |
76 | |
77 \newdimen\intercolumnskip %horizontal space between columns | |
78 \newbox\columna %boxes to hold columns already built | |
79 \newbox\columnb | |
80 | |
81 \def\ncolumns{\the\columnsperpage} | |
82 | |
83 \message{[\ncolumns\space | |
84 column\if 1\ncolumns\else s\fi\space per page]} | |
85 | |
86 \def\scaledmag#1{ scaled \magstep #1} | |
87 | |
88 % This multi-way format was designed by Stephen Gildea October 1986. | |
89 % Note that the 1-column format is fontfamily-independent. | |
90 \if 1\ncolumns %one-column format uses normal size | |
91 \hsize 4in | |
92 \vsize 10in | |
93 \voffset -.7in | |
94 \font\titlefont=\fontname\tenbf \scaledmag3 | |
95 \font\headingfont=\fontname\tenbf \scaledmag2 | |
96 \font\smallfont=\fontname\sevenrm | |
97 \font\smallsy=\fontname\sevensy | |
98 | |
99 \footline{\hss\folio} | |
100 \def\makefootline{\baselineskip10pt\hsize6.5in\line{\the\footline}} | |
101 \else %2 or 3 columns uses prereduced size | |
102 \hsize 3.4in | |
103 \vsize 7.95in | |
104 \hoffset -.75in | |
105 \voffset -.745in | |
106 \font\titlefont=csbx10 \scaledmag2 | |
107 \font\headingfont=csbx10 \scaledmag1 | |
108 \font\smallfont=csr6 | |
109 \font\smallsy=cmsy6 | |
110 \font\eightrm=csr8 | |
111 \font\eightbf=csbx8 | |
112 \font\eightit=csti8 | |
113 \font\eighttt=cstt8 | |
114 \font\eightmi=csmi8 | |
115 \font\eightsy=cmsy8 | |
116 \textfont0=\eightrm | |
117 \textfont1=\eightmi | |
118 \textfont2=\eightsy | |
119 \def\rm{\eightrm} | |
120 \def\bf{\eightbf} | |
121 \def\it{\eightit} | |
122 \def\tt{\eighttt} | |
123 \normalbaselineskip=.8\normalbaselineskip | |
124 \normallineskip=.8\normallineskip | |
125 \normallineskiplimit=.8\normallineskiplimit | |
126 \normalbaselines\rm %make definitions take effect | |
127 | |
128 \if 2\ncolumns | |
129 \let\maxcolumn=b | |
130 \footline{\hss\rm\folio\hss} | |
131 \def\makefootline{\vskip 2in \hsize=6.86in\line{\the\footline}} | |
132 \else \if 3\ncolumns | |
133 \let\maxcolumn=c | |
134 \nopagenumbers | |
135 \else | |
136 \errhelp{You must set \columnsperpage equal to 1, 2, or 3.} | |
137 \errmessage{Illegal number of columns per page} | |
138 \fi\fi | |
139 | |
140 \intercolumnskip=.46in | |
141 \def\abc{a} | |
142 \output={% %see The TeXbook page 257 | |
143 % This next line is useful when designing the layout. | |
144 %\immediate\write16{Column \folio\abc\space starts with \firstmark} | |
145 \if \maxcolumn\abc \multicolumnformat \global\def\abc{a} | |
146 \else\if a\abc | |
147 \global\setbox\columna\columnbox \global\def\abc{b} | |
148 %% in case we never use \columnb (two-column mode) | |
149 \global\setbox\columnb\hbox to -\intercolumnskip{} | |
150 \else | |
151 \global\setbox\columnb\columnbox \global\def\abc{c}\fi\fi} | |
152 \def\multicolumnformat{\shipout\vbox{\makeheadline | |
153 \hbox{\box\columna\hskip\intercolumnskip | |
154 \box\columnb\hskip\intercolumnskip\columnbox} | |
155 \makefootline}\advancepageno} | |
156 \def\columnbox{\leftline{\pagebody}} | |
157 | |
158 \def\bye{\par\vfill\supereject | |
159 \if a\abc \else\null\vfill\eject\fi | |
160 \if a\abc \else\null\vfill\eject\fi | |
161 \end} | |
162 \fi | |
163 | |
164 % we won't be using math mode much, so redefine some of the characters | |
165 % we might want to talk about | |
166 \catcode`\^=12 | |
167 \catcode`\_=12 | |
168 | |
169 \chardef\\=`\\ | |
170 \chardef\{=`\{ | |
171 \chardef\}=`\} | |
172 | |
173 \hyphenation{mini-buf-fer} | |
174 \hyphenation{de-le-tion} | |
175 | |
176 \parindent 0pt | |
177 \parskip 1ex plus .5ex minus .5ex | |
178 | |
179 \def\small{\smallfont\textfont2=\smallsy\baselineskip=.8\baselineskip} | |
180 | |
181 % newcolumn - force a new column. Use sparingly, probably only for | |
182 % the first column of a page, which should have a title anyway. | |
183 \outer\def\newcolumn{\vfill\eject} | |
184 | |
185 % title - page title. Argument is title text. | |
186 \outer\def\title#1{{\titlefont\centerline{#1}}\vskip 1ex plus .5ex} | |
187 | |
188 % section - new major section. Argument is section name. | |
189 \outer\def\section#1{\par\filbreak | |
190 \vskip 3ex plus 2ex minus 2ex {\headingfont #1}\mark{#1}% | |
191 \vskip 2ex plus 1ex minus 1.5ex} | |
192 | |
193 \newdimen\keyindent | |
194 | |
195 % beginindentedkeys...endindentedkeys - key definitions will be | |
196 % indented, but running text, typically used as headings to group | |
197 % definitions, will not. | |
198 \def\beginindentedkeys{\keyindent=1em} | |
199 \def\endindentedkeys{\keyindent=0em} | |
200 \endindentedkeys | |
201 | |
202 % paralign - begin paragraph containing an alignment. | |
203 % If an \halign is entered while in vertical mode, a parskip is never | |
204 % inserted. Using \paralign instead of \halign solves this problem. | |
205 \def\paralign{\vskip\parskip\halign} | |
206 | |
207 % \<...> - surrounds a variable name in a code example | |
208 \def\<#1>{{\it #1\/}} | |
209 | |
210 % kbd - argument is characters typed literally. Like the Texinfo command. | |
211 \def\kbd#1{{\tt#1}\null} %\null so not an abbrev even if period follows | |
212 | |
213 % beginexample...endexample - surrounds literal text, such a code example. | |
214 % typeset in a typewriter font with line breaks preserved | |
215 \def\beginexample{\par\leavevmode\begingroup | |
216 \obeylines\obeyspaces\parskip0pt\tt} | |
217 {\obeyspaces\global\let =\ } | |
218 \def\endexample{\endgroup} | |
219 | |
220 % key - definition of a key. | |
221 % \key{description of key}{key-name} | |
222 % prints the description left-justified, and the key-name in a \kbd | |
223 % form near the right margin. | |
224 \def\key#1#2{\leavevmode\hbox to \hsize{\vtop | |
225 {\hsize=.75\hsize\rightskip=1em | |
226 \hskip\keyindent\relax#1}\kbd{#2}\hfil}} | |
227 | |
228 \newbox\metaxbox | |
229 \setbox\metaxbox\hbox{\kbd{M-x }} | |
230 \newdimen\metaxwidth | |
231 \metaxwidth=\wd\metaxbox | |
232 | |
233 % metax - definition of a M-x command. | |
234 % \metax{description of command}{M-x command-name} | |
235 % Tries to justify the beginning of the command name at the same place | |
236 % as \key starts the key name. (The "M-x " sticks out to the left.) | |
237 \def\metax#1#2{\leavevmode\hbox to \hsize{\hbox to .75\hsize | |
238 {\hskip\keyindent\relax#1\hfil}% | |
239 \hskip -\metaxwidth minus 1fil | |
240 \kbd{#2}\hfil}} | |
241 | |
242 % threecol - like "key" but with two key names. | |
243 % for example, one for doing the action backward, and one for forward. | |
244 \def\threecol#1#2#3{\hskip\keyindent\relax#1\hfil&\kbd{#2}\hfil\quad | |
245 &\kbd{#3}\hfil\quad\cr} | |
246 | |
247 % I cannot figure out how to make all dired-x | |
248 % commands fit on a page in two-column format | |
249 \def\dx{{\bf (DX)}} | |
250 | |
251 %**end of header | |
252 | |
253 | |
254 \title{Referenční karta pro Dired} | |
255 | |
43276
f09ddfb6bece
Update emacs version number.
Pavel Janík <Pavel@Janik.cz>
parents:
37387
diff
changeset
|
256 \centerline{(určeno pro Dired v GNU Emacsu 21.x)} |
37387 | 257 \centerline{Příkazy označené \dx{} vyžadují dired-x} |
258 | |
259 % trim this down to fit everything on one page | |
260 % \section{General} | |
261 % In dired, you can edit a list of the files in a directory (and optionally | |
262 % its subdirectories in the `ls -lR' format). | |
263 | |
264 % Editing a directory means that you can visit, rename, copy, compress, | |
265 % load, byte-compile files. You can change files' attributes, run shell | |
266 % commands on files, or insert subdirectories into the edit buffer. You can | |
267 % "flag" files for deletion or "mark" files for later commands, either one | |
268 % file at a time or by all files matching certain criteria (e.g., files that | |
269 % match a certain regexp). | |
270 | |
271 % You move throughout the buffer using the usual cursor motion commands. | |
272 % Letters no longer insert themselves, but execute commands instead. The | |
273 % digits (0-9) are prefix arguments. | |
274 | |
275 % Most commands operate either on all marked files or on the current file if | |
276 % no files are marked. Use a numeric prefix argument to operate on the next | |
277 % ARG files (or previous ARG if ARG $<$ 0). Use the prefix argument `1' to | |
278 % operate on the current file only. Prefix arguments override marks. Commands | |
279 % which run a sub-process on a group of files will display a list of files | |
280 % for which the sub-process failed. Typing y will try to tell | |
281 % you what went wrong. | |
282 | |
283 % When editing several directories in one buffer, each directory acts as a | |
284 % page, so C-x [ and C-x ] can be used to move between directories. | |
285 | |
286 \section{Spuštění a ukončení Dired} | |
287 | |
288 \key{spuštění dired}{C-x d} | |
289 \key{spuštění dired v adresáři s aktuálním souborem}{C-x C-j \dx} | |
290 \key{ukončení dired}{q} | |
291 | |
292 \section{Příkazy pro přesuny} | |
293 | |
294 \key{zpět na předchozí řádku}{p} | |
295 \key{vpřed na následující řádku}{n} | |
296 \key{nahoru na předchozí adresář}{<} | |
297 \key{dolů na následující adresář}{>} | |
298 \key{na další označený soubor}{M-\}} | |
299 \key{na předchozí označený soubor}{M-\{} | |
300 \key{zpět na předchozí podadresář}{M-C-p} | |
301 \key{vpřed na další podadresář}{M-C-n} | |
302 \key{na nadřazený adresář}{^} | |
303 \key{jdi na první podadresář}{M-C-d} | |
304 | |
305 \section{Příkazy pomocí myši} | |
306 \metax{otevři soubor}{Mouse_Button_2} | |
307 \metax{zobraz menu}{Control-Mouse_Button_3} | |
308 | |
309 \section{Okamžité akce nad soubory} | |
310 | |
311 \key{otevři aktuální soubor}{f} | |
312 \key{otevři aktuální soubor pouze pro čtení}{v} | |
313 \key{otevři aktuální soubor v jiném okně}{o} | |
314 \key{otevři aktuální soubor v jiném rámci}{w} | |
315 \key{zobraz aktuální soubor}{C-u o} | |
316 \key{vytvoř nový podadresář}{+} | |
317 \key{porovnej soubor pod kurzorem s označeným}{=} | |
318 | |
319 \section{Značení a odznačení souborů} | |
320 | |
321 \key{označ soubor nebo podadresář pro další příkazy}{m} | |
322 \key{odznač soubor nebo soubory podadresáře}{u} | |
323 \key{zruš označení všech souborů v bufferu}{M-delete} | |
324 \key{označ soubory se zadanou příponou}{* .} | |
325 \key{označ všechny adresáře}{* /} | |
326 \key{označ všechny symbolické odkazy}{* @} | |
327 \key{označ všechny spustitelné soubory}{* *} | |
328 \key{invertuj označení}{* t} | |
329 \key{označ všechny soubory v aktuálním podadresáři}{* s} | |
330 \key{označ soubory vyhovující regulárnímu výrazu}{* \%} | |
331 \key{změň značku na jiné písmeno}{* c} | |
332 \key{označ soubory, pro které elispový výraz vrací t}{* ( \dx} | |
333 | |
334 \section{Nápověda} | |
335 | |
336 \key{zobraz nápovědu}{h} | |
337 \key{přehled příkazů dired}{?} | |
338 | |
339 \section{Příkazy nad označenými soubory} | |
340 | |
341 \key{kopíruj soubor(y)}{C} | |
342 \key{přejmenuj soubor nebo přesuň soubory}{R} | |
343 \key{změň vlastníka souboru(ů)}{O} | |
344 \key{změň skupinu souboru(ů)}{G} | |
345 \key{změň přístupová práva souboru(ů)}{M} | |
346 \key{vytiskni soubor(y)}{P} | |
347 \key{změň název souboru(ů) na malá písmena}{\% l} | |
348 \key{změň název souboru(ů) na velká písmena}{\% u} | |
349 \key{smaž označené soubory}{X} | |
350 \key{proveď uuencode nebo uudecode souboru(ů)}{U} | |
351 \key{zkomprimuj nebo dekomprimuj soubor(y)}{Z} | |
352 \key{spusť info na soubor}{I \dx} | |
353 \key{vytvoř symbolický(é) odkaz(y)}{S} | |
354 \key{vytvoř relativní symbolické odkazy}{Y} | |
355 \key{vytvoř pevný odkaz}{H} | |
356 \key{prohledej soubory na regulární výraz}{A} | |
357 \key{nahraď regulární výrazy}{Q} | |
358 \key{přelož soubory (byte-compile)}{B} | |
359 \key{načti soubory (load-file)}{L} | |
360 \key{spusť příkaz na soubor(y)}{!} | |
361 | |
362 \section{Označení souborů pro smazání} | |
363 \leftline{\bf Odznačující příkazy mažou značku pro smazání} | |
364 \key{označ soubor pro smazání}{d} | |
365 \key{odstraň značku pro smazání}{delete} | |
366 \key{označ všechny zálohy (soubory končící na \~{})}{\~{}} | |
367 \key{označ všechny zálohy (auto-save)}{\#} | |
368 \key{označ různé dočasné soubory}{\&} | |
369 \key{označ číslované zálohy (končící na .\~{}1\~{} apod.)}{.} | |
370 \key{proveď výmaz souborů označených ke smazání}{x} | |
371 \key{označ soubory vyhovující regulárnímu výrazu}{\% d} | |
372 | |
373 \section{Modifikace Dired bufferu} | |
374 | |
375 \key{vlož do tohoto bufferu podadresář}{i} | |
376 \key{odstraň označené soubory z bufferu}{k} | |
377 \key{odstraň z bufferu výpis podadresáře}{C-u k} | |
378 \key{znovu načti adresáře (značky se zachovají)}{g} | |
379 \key{přepni třídění adresáře podle jména/data}{s} | |
380 \key{uprav volby příkazu ls}{C-u s} | |
381 \key{obnov značky, skryté řádky apod.}{C-_} | |
382 \key{skryj všechny podadresáře}{M-\$} | |
383 \key{skryj nebo odkryj všechny podadresáře}{\$} | |
384 | |
385 \section{Příkazy s regulárními výrazy} | |
386 | |
387 \key{označ soubory vyhovující regulárnímu výrazu}{\% m} | |
388 \key{kopíruj označené soubory obsahující regexp}{\% C} | |
389 \key{přejmenuj označené soubory vyhovující regexp}{\% R} | |
390 \key{pevný odkaz}{\% H} | |
391 \key{symbolický odkaz}{\% S} | |
392 \key{symbolický odkaz s relativní cestou}{\% Y} | |
393 \key{označ pro smazání}{\% d} | |
394 | |
395 \section{Dired a Find} | |
396 \metax{otevři v dired soubory vyhovující vzorku}{M-x find-name-dired} | |
397 \metax{otevři v dired soubory obsahující vzorek}{M-x find-grep-dired} | |
398 \metax{otevři v dired soubory podle výstupu \kbd{find}}{M-x find-dired} | |
399 | |
400 %\copyrightnotice | |
401 | |
402 \bye |