comparison DOCS/xml/cs/usage.xml @ 16646:6251926b386a

Synced with 1.34

16645:150d139dc02a

<?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?>
<!-- Synced with: 1.27  -->
<chapter id="usage">
<title>Použití</title>

<sect1 id="commandline">
<title>Příkazový řádek</title>

<para>
Linux Infrared Remote Control &ndash; použijte jednoduše vyrobitelný doma udělaný
IR-přijímač,
(téměř) libovolný dálkový ovládač a ovládejte jím svůj Linux!
Více se o tom dovíte na <ulink url="http://www.lirc.org">domácí stánce LIRC</ulink>.
</para>

<para>
Pokud máte nainstalován balíček LIRC, <filename>configure</filename> jej zdetekuje.
Pokud vše dopadne dobře, <application>MPlayer</application> při startu

<para>
Jméno spustitelného souboru <application>MPlayer</application>u je - překvapení -
<filename>mplayer</filename>. Můžete použít jakýkoli příkaz
<application>MPlayer</application>u a dokonce i více než jeden, pokud je oddělíte
znakem <literal>\n</literal>.
Nezapoměňte zapnout opakovací (repeat) příznak v <filename>.lircrc</filename> tam,
kde to dává smysl (vyhledávání, hlasitost, atd.).
Zde je výňatek z demonstračního
<filename>.lircrc</filename>:
</para>

</para>

<para>
Přehrávání pracuje jednoduše tak, že uvedete URL na příkazovém řádku.
<application>MPlayer</application> ctí systémovou proměnnou <envar>http_proxy</envar>
a použije proxy pokud je k dispozici. Proxi může být rovněž vynucena:
<screen>mplayer <replaceable>http_proxy://proxy.micorsops.com:3128/http://micorsops.com:80/stream.asf</replaceable></screen>
</para>

<para>
<application>MPlayer</application> umí číst ze std. vstupu

<screen>wget <replaceable>ftp://micorsops.com/cokoli.avi</replaceable> -O - | mplayer -</screen>
</para>

<note><para>
Také doporučujeme zapnout <option>-cache</option> při přehrávání
ze síťe:
<screen>wget <replaceable>ftp://micorsops.com/cokoli.avi</replaceable> -O - | mplayer -cache 8192 -</screen>
</para></note>

<sect2 id="streaming-save">
<title>Uložení proudového obsahu</title>

</screen>
  uloží proudové video z
  <replaceable>http://217.71.208.37:8006</replaceable> do
  <replaceable>proud.asf</replaceable>.
  Pracovat to bude se všemi <application>MPlayer</application>em podporovanými
  protokoly, jako MMS, RSTP, a tak dále.
  Pokud chcete z proudu uložit pouze zvuk nebo video, použijte
  <option>-dumpaudio</option> nebo <option>-dumpvideo</option>, ale pamatujte,
  že <application>MPlayer</application> bude ignorovat všechny vyjma poslední
  <option>-dump*</option> volby zadané na příkazovém řádku.
</para>
</sect2>

</sect1>

<sect1 id="mpst" xreflabel="Remote streams">
<title>Vzálené datové proudy</title>

<para>
Vzálené datové proudy umožňují přístup k většině <application>MPlayer</application>em
podporovaných proudů ze vzdáleného počíteče. Hlavní určení této funkce je umožnit
přímo použít CD nebo DVD mechaniku jiného počítače na síti (předpokladem je,
že máte dostatečně rychlé připojení). Na spodní hranici nejsou některé typy datových
proudů (v současnosti TV a MF) použitelné přes síť protože jsou implementovány na úrovni
demuxeru. Je to škoda pro MF ale TV proudy by tak jako tak vyžadovaly šíleně
vysokou rychlost
</para>

<sect2 id="compile_mpst_server">
<title>Kompilace serveru</title>
<para>
Poté co skompilujete <application>MPlayer</application> běžte do adresáře
<filename>TOOLS/netstream</filename> a proveďte
<application>make</application> pro sestavení serverové binárky.
Potom můžete zkopírovat program <application>netstream</application>
na správné místo v systému (v Linuxu obvykle
<filename class="directory">/usr/local/bin</filename>).
</para>
</sect2>

<sect2 id="use_mpst">
<title>Použití vzálených datových proudů</title>
<para>
Nejprve spusťte server na počítači na který se chcete připojit ze sítě.
Server je zatím velmi jednoduchý a nemá žádné volby příkazového řádku,
proto jen zadejte <filename>netstream</filename>. Teď můžete například
přehrát druhou stopu na VCD na serveru:
<screen>
mplayer -cache 5000 <replaceable>mpst://jméno_serveru/vcd://2</replaceable>
</screen>
Taky můžete přistupovat k souborům na tomto serveru:
<screen>
mplayer -cache 5000 <replaceable>mpst://servername//usr/local/movies/lol.avi</replaceable>
</screen>
Poznamenejme, že cesty nezačínající / jsou relativní k adresáři kde byl spuštěn server.
Volba <option>-cache</option> není nutná, ale velmi ji doporučujeme.
</para>

<sect1 id="edl" xreflabel="Seznamy editačních zásahů (EDL)">
<title>Seznamy editačních zásahů (EDL)</title>

<para>
Systém seznamů editačních zásahů (EDL) umožňuje automaticky vynechat nebo vypnout
zvuk v částech videa při přehrávání, což je zajiťováno pro každý film zvláštním
EDL konfiguračním souborem.
</para>

<para>
Toho se dá využít pro ty, kdo chtějí sledovat film v "rodinném" režimu.

</para>
</sect2>

</sect1>

</chapter>

16646:6251926b386a

<?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?>
<!-- Synced with: 1.34  -->
<chapter id="usage">
<title>Použití</title>

<sect1 id="commandline">
<title>Příkazový řádek</title>

<para>
Linux Infrared Remote Control &ndash; použijte jednoduše vyrobitelný doma udělaný
IR-přijímač,
(téměř) libovolný dálkový ovládač a ovládejte jím svůj Linux!
Více se o tom dovíte na <ulink url="http://www.lirc.org">domácí stránce LIRC</ulink>.
</para>

<para>
Pokud máte nainstalován balíček LIRC, <filename>configure</filename> jej zdetekuje.
Pokud vše dopadne dobře, <application>MPlayer</application> při startu

<para>
Jméno spustitelného souboru <application>MPlayer</application>u je - překvapení -
<filename>mplayer</filename>. Můžete použít jakýkoli příkaz
<application>MPlayer</application>u a dokonce i více než jeden, pokud je oddělíte
znakem <literal>\n</literal>.
Nezapomeňte zapnout opakovací (repeat) příznak v <filename>.lircrc</filename> tam,
kde to dává smysl (vyhledávání, hlasitost, atd.).
Zde je výňatek z demonstračního
<filename>.lircrc</filename>:
</para>

</para>

<para>
Přehrávání pracuje jednoduše tak, že uvedete URL na příkazovém řádku.
<application>MPlayer</application> ctí systémovou proměnnou <envar>http_proxy</envar>
a použije proxy pokud je k dispozici. Proxy může být rovněž vynucena:
<screen>mplayer <replaceable>http_proxy://proxy.micorsops.com:3128/http://micorsops.com:80/stream.asf</replaceable></screen>
</para>

<para>
<application>MPlayer</application> umí číst ze std. vstupu

<screen>wget <replaceable>ftp://micorsops.com/cokoli.avi</replaceable> -O - | mplayer -</screen>
</para>

<note><para>
Také doporučujeme zapnout <option>-cache</option> při přehrávání
ze sítě:
<screen>wget <replaceable>ftp://micorsops.com/cokoli.avi</replaceable> -O - | mplayer -cache 8192 -</screen>
</para></note>

<sect2 id="streaming-save">
<title>Uložení proudového obsahu</title>

</screen>
  uloží proudové video z
  <replaceable>http://217.71.208.37:8006</replaceable> do
  <replaceable>proud.asf</replaceable>.
  Pracovat to bude se všemi <application>MPlayer</application>em podporovanými
  protokoly, jako MMS, RTSP, a tak dále.
  Pokud chcete z proudu uložit pouze zvuk nebo video, použijte
  <option>-dumpaudio</option> nebo <option>-dumpvideo</option>, ale pamatujte,
  že <application>MPlayer</application> bude ignorovat všechny vyjma poslední
  <option>-dump*</option> volby zadané na příkazovém řádku.
</para>
</sect2>

</sect1>

<sect1 id="mpst" xreflabel="Remote streams">
<title>Vzdálené datové proudy</title>

<para>
Vzdálené datové proudy umožňují přístup k většině <application>MPlayer</application>em
podporovaných proudů ze vzdáleného počítače. Hlavní určení této funkce je umožnit
přímo použít CD nebo DVD mechaniku jiného počítače na síti (předpokladem je,
že máte dostatečně rychlé připojení). Na spodní hranici nejsou některé typy datových
proudů (v současnosti TV a MF) použitelné přes síť protože jsou implementovány na úrovni
demuxeru. Je to škoda pro MF ale TV proudy by tak jako tak vyžadovaly šíleně
vysokou rychlost
</para>

<sect2 id="compile_mpst_server">
<title>Kompilace serveru</title>
<para>
Poté co zkompilujete <application>MPlayer</application> běžte do adresáře
<filename>TOOLS/netstream</filename> a proveďte
<application>make</application> pro sestavení serverové binárky.
Potom můžete zkopírovat program <application>netstream</application>
na správné místo v systému (v Linuxu obvykle
<filename class="directory">/usr/local/bin</filename>).
</para>
</sect2>

<sect2 id="use_mpst">
<title>Použití vzdálených datových proudů</title>
<para>
Nejprve spusťte server na počítači na který se chcete připojit ze sítě.
Server je zatím velmi jednoduchý a nemá žádné volby příkazového řádku,
proto jen zadejte <filename>netstream</filename>. Teď můžete například
přehrát druhou stopu na VCD na serveru:
<screen>
mplayer -cache 5000 <replaceable>mpst://jméno_serveru/vcd://2</replaceable>
</screen>
Taky můžete přistupovat k souborům na tomto serveru:
<screen>
mplayer -cache 5000 <replaceable>mpst://jmeno_serveru//usr/local/filmy/lol.avi</replaceable>
</screen>
Poznamenejme, že cesty nezačínající / jsou relativní k adresáři kde byl spuštěn server.
Volba <option>-cache</option> není nutná, ale velmi ji doporučujeme.
</para>

<sect1 id="edl" xreflabel="Seznamy editačních zásahů (EDL)">
<title>Seznamy editačních zásahů (EDL)</title>

<para>
Systém seznamů editačních zásahů (EDL) umožňuje automaticky vynechat nebo vypnout
zvuk v částech videa při přehrávání, což je zajišťováno pro každý film zvláštním
EDL konfiguračním souborem.
</para>

<para>
Toho se dá využít pro ty, kdo chtějí sledovat film v "rodinném" režimu.

</para>
</sect2>

</sect1>


<sect1 id="advaudio" xreflabel="Advanced Audio">
<title>Pokročilé audio</title>

<sect2 id="advaudio-surround">
<title>Surround/Vícekanálové přehrávání</title>

<sect3 id="advaudio-surround-DVD">
<title>DVD</title>
<para>
Většina DVD a mnoho jiných souborů obsahuje surround zvuk.
<application>MPlayer</application> podporuje přehrávání přehrávání surround,
ale ve výchozím nastavení jej nezapíná, jelikož stereo vybavení je mnohem
častější. Pro přehrávání souboru, který má více než dvoukanálový zvuk použijte
volbu <option>-channels</option>.
Například pro přehrání DVD s 5.1 zvukem:

<screen>mplayer dvd://1 -channels 6</screen>

Poznamenejme, že ačkoli se jmenuje "5.1", ve skutečnosti má šest kanálů.
Pokud máte surround zvukové vybavení, můžete si přidat volbu
<option>channels</option> do svého konfiguračního souboru
<application>MPlayer</application>u <filename>~/.mplayer/config</filename>.
Například pro použití čtyřkanálového přehrávání zvuku jako výchozí, přidejte
následující řádek:

<programlisting>channels=4</programlisting>

<application>MPlayer</application> pak poskytuje zvuk ve čtyřech kanálech,
pokud jsou všechny čtyři kanály k dispozici.
</para>
</sect3>


<sect3 id="advaudio-surround-stereoinfour">
<title>Přehrávání stereo souborů do čtyřech reproduktorů</title>

<para>
<application>MPlayer</application> ve výchozím nastavení neduplikuje žádné
kanály a nedělá to ani většina audio ovladačů. Pokud to chcete udělat
ručně:

<screen>mplayer <replaceable>soubor</replaceable> -af channels=2:2:0:1:0:0</screen>

Vysvětlení naleznete v sekci
<link linkend="advaudio-channels-copying">kopírování kanálů</link>.
</para>

</sect3>


<sect3 id="advaudio-surround-passthrough">
<title>AC3/DTS Passthrough</title>

<para>
DVD mají obvykle surround zvuk enkódovaný ve formátu AC3 (Dolby Digital) nebo
DTS (Digital Theater System). Některá moderní zařízení jsou schopna dekódovat
tyto formáty interně. <application>MPlayer</application> lze nakonfigurovat
tak, aby přenesl zvuková data bez dekódování. To bude fungovat pouze pokud máte
S/PDIF (Sony/Philips Digital Interface) jack ve zvukové kartě.
</para>

<para>
Pokud vaše zařízení umí dekódovat jak AC3, tak DTS, můžete bezpečně zapnout
passthrough pro oba formáty. Jinak zapněte passthrough pouze pro formát, který
vaše zařízení podporuje.
</para>

<itemizedlist>
<title>Zapnutí passthrough z příkazového řádku:</title>
<listitem><para>
Jen pro AC3 použijte <option>-ac hwac3</option>
</para></listitem>
<listitem><para>
Jen pro DTS použijte <option>-ac hwdts</option>
</para></listitem>
<listitem><para>
Pro oba (AC3 i DTS) použijte <option>-afm hwac3</option>
</para></listitem>
</itemizedlist>

<itemizedlist>
<title>Zapnutí passthrough v konfiguračním souboru
<application>MPlayer</application>u: </title>
<listitem><para>
Jen pro AC3 použijte <option>ac=hwac3,</option>
</para></listitem>
<listitem><para>
Jen pro DTS použijte <option>ac=hwdts,</option>
</para></listitem>
<listitem><para>
Pro oba (AC3 i DTS) použijte <option>afm=hwac3</option>
</para></listitem>
</itemizedlist>

<para>
Povšimněte si čárky (",") na konci
<option>ac=hwac3,</option> a <option>ac=hwdts,</option>. To umožní
<application>MPlayer</application>u použít normální kodek, když přehrávaný
soubor nemá AC3 nebo DTS zvuk. Volba <option>afm=hwac3</option> nevyžaduje
čárku; <application>MPlayer</application> se zařídí podle potřeby automaticky,
pokud je zvolena rodina audio kodeků.
</para>

</sect3>


<sect3 id="advaudio-surround-matrix">
<title>Maticově enkódovaný zvuk</title>

<para>
<emphasis>***TODO***</emphasis>
</para>
<para>
Tato sekce musí být teprve napsaná a nemůže být dokončena dokud nám někdo
nepošle vzorkové soubory pro testování. Pokud máte nějaké maticově enkódované
zvukové soubory, víte, kde je lze najít, nebo máte jakoukoli informaci, která
by mohla pomoci, pošlete prosím zprávu do konference
<ulink url="http://mplayerhq.hu/mailman/listinfo/mplayer-docs">MPlayer-DOCS</ulink>.
Do předmětu vložte "[matrix-encoded audio]".
</para>
<para>
Pokud nepřijdou žádné soubory nebo informace, tato sekce bude odstraněna.
</para>

<para>
Dobré odkazy:
<itemizedlist>
<listitem><para>
<ulink url="http://electronics.howstuffworks.com/surround-sound5.htm">http://electronics.howstuffworks.com/surround-sound5.htm</ulink>
</para></listitem>
<listitem><para>
<ulink url="http://www.extremetech.com/article2/0,1697,1016875,00.asp">http://www.extremetech.com/article2/0,1697,1016875,00.asp</ulink>
</para></listitem>
</itemizedlist>
</para>

</sect3>


<sect3 id="advaudio-surround-hrtf">
<title>Surround emulace ve sluchátkách</title>

<para>
<application>MPlayer</application> obsahuje HRTF (Head Related Transfer
Function) filtr založený na
<ulink url="http://sound.media.mit.edu/KEMAR.html">projektu MIT</ulink>,
kde jsou měření vzata z mikrofonů na umělé lidské hlavě.
</para>

<para>
Ačkoli není možné přesně imitovat surround systém,
<application>MPlayer</application>ův HRTF filtr produkuje prostorově mnohem
prokreslenější zvuk ve 2-kanálových sluchátkách. Obvyklé míchání jednoduše
kombinuje všechny kanály do dvou; krom kombinace kanálů, <option>hrtf</option>
generuje slabá echa, poněkud zvětšuje oddělení stereo kanálů a mění hlasitost
některých kmitočtů. Jestli HRTF zní lépe může záviset na zdrojovém zvuku a
osobním vkusu, ale určitě stojí za zkoušku.
</para>

<para>
Pro přehrání DVD s HRTF:

<screen>mplayer dvd://1 -channels 6 -af hrtf</screen>

</para>

<para>
<option>hrtf</option> pracuje dobře pouze s 5 nebo 6 kanály.
<option>hrtf</option> také vyžaduje zvuk 48 kHz. DVD audio již je 48 kHz, ale
pokud máte soubor s odlišným vzorkovacím kmitočtem, který chcete přehrávat
pomocí <option>hrtf</option>, musíte jej převzorkovat:

<screen>mplayer <replaceable>soubor</replaceable> -channels 6 -af resample=48000,hrtf</screen>

</para>

</sect3>


<sect3 id="advaudio-surround-troubleshooting">
<title>Potíže</title>

<para>
Pokud neslyšíte ze surround kanálů žádný zvuk, ověřte si nastavení směšovače
pomocí programu jako je <application>alsamixer</application>;
audio výstupy jsou často vypnuty a nastaveny na nulovou hlasitost jako výchozí.
</para>

</sect3>

</sect2>


<sect2 id="advaudio-channels">
<title>Manipulace s kanály</title>

<sect3 id="advaudio-channels-general">
<title>Obecné informace</title>

<para>
Naneštěstí neexistuje standard pro řazení kanálů. Následující řazení jsou
používaná v AC3 a jsou poměrně typická; zkuste je a uvidíte, zda tomu váš zdroj
odpovídá. Kanály jsou číslovány od 0.

<orderedlist spacing="compact">
<title>mono</title>
<listitem override="0"><simpara>střed</simpara></listitem>
</orderedlist>

<orderedlist spacing="compact">
<title>stereo</title>
<listitem override="0"><simpara>levý</simpara></listitem>
<listitem><simpara>pravý</simpara></listitem>
</orderedlist>

<orderedlist spacing="compact">
<title>kvadrofonní</title>
<listitem override="0"><simpara>levý čelní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>pravý čelní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>levý zadní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>pravý zadní</simpara></listitem>
</orderedlist>

<orderedlist spacing="compact">
<title>surround 4.0</title>
<listitem override="0"><simpara>levý čelní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>pravý čelní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>středový zadní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>středový čelní</simpara></listitem>
</orderedlist>

<orderedlist spacing="compact">
<title>surround 5.0</title>
<listitem override="0"><simpara>levý čelní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>pravý čelní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>levý zadní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>pravý zadní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>středový čelní</simpara></listitem>
</orderedlist>

<orderedlist spacing="compact">
<title>surround 5.1</title>
<listitem override="0"><simpara>levý čelní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>pravý čelní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>levý zadní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>pravý zadní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>středový čelní</simpara></listitem>
<listitem><simpara>subwoofer</simpara></listitem>
</orderedlist>

</para>

<para>
Volba <option>-channels</option> se používá pro požadavek na počet kanálů z
dekodéru zvuku. Některé audio kodeky používají počet zadaných kanálů pro
rozhodování, zda je nutné podmixovat zdroj. Poznamenejme, že to ne vždy
ovlivní počet výstupních kanálů. Například použití
<option>-channels 4</option> pro přehrání stereo MP3 souboru povede ke
2-kanálovému výstupu, jelikož MP3 kodek neprodukuje extra kanály.
</para>

<para>
Pro vytvoření nebo odstranění kanálů slouží zvukový filtr
<option>channels</option>, který je rovněž vhodný k ovládání počtu zvukových
kanálů posílaných do zvukové karty. Viz následující sekce pro více informací
o manipulacích s kanály.
</para>

</sect3>


<sect3 id="advaudio-channels-mono">
<title>Přehrávání mono na dvou reproduktorech</title>

<para>
Mono zní mnohem lépe, když je přehráván dvěma reproduktory &ndash; zvlášť při
použití sluchátek. Audio soubory, které ve skutečnosti mají jeden kanál,
jsou automaticky přehrávány dvěma reproduktory; naneštěstí je většina
mono souborů ve skutečnosti enkódována jako stereo s jedním kanálem utlumeným.
Nejjednodušší a nejblbuvzdornější způsob, jak přinutit oba reproduktory
poskytovat stejný zvuk je filtr <option>extrastereo</option>:

<screen>mplayer <replaceable>soubor</replaceable> -af extrastereo=0</screen>

</para>

<para>
To zprůměruje oba kanály, takže budou mít poloviční hlasitost originálu.
Další sekce přinášejí příklady dalších možností, jak to udělat bez snížení
hlasitosti, ale ty jsou mnohem komplexnější a vyžadují odlišné volby
v závislosti na tom, který kanál ponecháte. Pokud potřebujete jen upravit
hlasitost, může být lehčí experimentovat s filtrem <option>volume</option>
a najít vhodnou hodnotu. Například:

<screen>mplayer <replaceable>soubor</replaceable> -af extrastereo=0,volume=5</screen>

</para>

</sect3>


<sect3 id="advaudio-channels-copying">
<title>Kopírování/přesun kanálů</title>

<para>
Filtr <option>channels</option> umí přesunout jakýkoli nebo všechny kanály.
Nastavení všech parametrů filtru <option>channels</option> může být
komplikované a vyžaduje pozornost.

<orderedlist spacing="compact">
<listitem><para>
Rozhodněte, kolik výstupních kanálů potřebujete. To je první parametr.
</para></listitem>
<listitem><para>
Spočítejte, kolik přesunů kanálů budete dělat. To je druhý parametr. Každý
kanál může být přesunut naráz do několika různých kanálů, ale pamatujte, že
pokud je kanál přesunut (dokonce i jen do jednoho cíle), bude zdrojový kanál
prázdný dokud do něj nepřesunete jiný kanál. Chcete-li kanál zkopírovat,
aby zdroj zůstal stejný, jednoduše přesuňte kanál do obou, cíle i zdroje.
Například:
<programlisting>
channel 2 --> channel 3
channel 2 --> channel 2
</programlisting>
</para></listitem>
<listitem><para>
Zapište kopie kanálů jako dvojici parametrů. Pamatujte, že první kanál je 0,
druhý 1 atd. Na pořadí parametrů nezáleží, pokud jsou správně sdruženy do
párů <replaceable>zdroj:cíl</replaceable>.
</para></listitem>
</orderedlist>

</para>


<bridgehead>Příklad: jeden kanál ve dvou reproduktorech</bridgehead>

<para>
Zde máte příklad jiného způsobu, jak hrát jeden kanál v obou reproduktorech.
Pro náš účel předpokládejme, že by měl být přehráván levý kanál a zahozen pravý.
Následujeme výše uvedený postup:
<orderedlist>
<listitem><para>
Abychom měli výstupní kanál pro každý z obou reproduktorů, musí být první
parametr "2".
</para></listitem>
<listitem><para>
Levý kanál musí být přesunut do pravého a také sám do sebe, aby nezůstal
prázdný. To jsou celkem dva přesuny, takže druhý parametr bude také "2".
</para></listitem>
<listitem><para>
Pro přesun levého kanálu (channel 0) do pravého kanálu (channel 1) bude dvojice
parametrů "0:1" a "0:0" přesune levý kanál na sebe.
</para></listitem>
</orderedlist>
Vše dohromady pak dá:

<screen>mplayer <replaceable>soubor</replaceable> -af channels=2:2:0:1:0:0</screen>
</para>

<para>
Výhoda tohoto postupu před <option>extrastereo</option> je v tom, že
je hlasitost každého výstupního kanálu stejná jako hlasitost zdrojového
kanálu. Nevýhodou je to, že parametry musí být změněny na "2:2:1:0:1:1",
pokud je požadovaný zvuk v pravém kanálu. Také je těžší si je pamatovat
a napsat.
</para>

<bridgehead>Příklad: levý kanál v obou reproduktorech &ndash; zkratka</bridgehead>

<para>
Ve skutečnosti je mnohem jednodušší způsob použití filtru
<option>channels</option> pro přehrávání levého kanálu v obou reproduktorech:

<screen>mplayer <replaceable>soubor</replaceable> -af channels=1</screen>

Druhý kanál je zahozen a bez dalších parametrů je ponechán jediný zbývající
kanál. Ovladače zvukových karet hrají jednokanálový zvuk automaticky v obou
reproduktorech. To pracuje pouze pokud je požadovaný levý kanál.
</para>

<bridgehead>Příklad: kopírování čelních kanálů do zadních</bridgehead>
<para>
Dalším běžným úkonem je duplikace čelních kanálů a jejich přehrávání v zadních
reproduktorech kvadrofonní sestavy.
<orderedlist>
<listitem><para>
Zde by mely být čtyři výstupní kanály. První parametr je "4".
</para></listitem>
<listitem><para>
Oba přední kanály musí být přesunuty do odpovídajících zadních kanálů a
také na sebe. To jsou čtyři přesuny, takže druhý parametr bude "4".
</para></listitem>
<listitem><para>
Levý čelní (channel 0) přesuneme do levého zadního (channel 2): "0:2".
Levý čelní musíme rovněž přesunout do sama sebe: "0:0". Pravý přední (channel
1) je přesunut do pravého zadního (channel 3): "1:3" a také do sebe: "1:1".
</para></listitem>
</orderedlist>
Po zkombinování všech nastavení dostaneme:

<screen>mplayer <replaceable>soubor</replaceable> -af channels=4:4:0:2:0:0:1:3:1:1</screen>

</para>

</sect3>


<sect3 id="advaudio-channels-mixing">
<title>Mixování kanálů</title>

<para>
Filtr <option>pan</option> umí mixovat kanály podle požadavků uživatele.
Umožňuje vše co filtr <option>channels</option> a ještě víc. Naneštěstí jsou
jeho parametry ještě komplikovanější.
<orderedlist>
<listitem><para>
Rozhodněte, s kolika kanály budeme pracovat. To můžete nastavit pomocí volby
<option>-channels</option> a/nebo <option>-af channels</option>. Později se
v příkladech dozvíte, kdy použít kterou.
</para></listitem>
<listitem><para>
Rozhodněte, kolik kanálů propustíme do <option>pan</option> (ostatní dekódované
kanály jsou zahozeny). To je první parametr a také ovládá, kolik kanálů bude mít
výstup.
</para></listitem>
<listitem><para>
Zbývající parametry nastavují, kolik z daného kanálu bude namixováno do každého
dalšího kanálu. Toto je ta komplikovaná část. Pro usnadnění si rozdělte
parametry do několika skupin, jednu pro každý výstupní kanál. Každý parametr
uvnitř skupiny odpovídá vstupnímu kanálu. Číslo, které nastavíte bude procento
vstupního kanálu, které bude namixováno do výstupního kanálu.
</para>
<para>
<option>pan</option> akceptuje hodnoty od 0 do 512, což odpovídá 0% až 51200%
původní hlasitosti. Buďte opatrní, pokud používáte hodnoty větší než 1. Nejen,
že vám to dá velmi vysokou hlasitost, ale pokud překročíte dynamický rozsah
své zvukové karty, můžete uslyšet rány a praskání. Pokud chcete, můžete
za <option>pan</option> přidat <option>,volume</option> pro zapnutí omezení,
ale i tak je nejlepší udržet hodnoty <option>pan</option> dostatečně nízko,
aby omezování nebylo potřeba.
</para></listitem>
</orderedlist>
</para>

<bridgehead>Příklad: jeden kanál do dvou reproduktorů</bridgehead>

<para>
Zde máte další příklad pro přehrávání levého kanálu ve dvou reproduktorech.
Následujme výše uvedené kroky:
<orderedlist>
<listitem><para>
Na výstupu <option>pan</option> by měly být dva kanály, takže první parametr
je "2".
</para></listitem>
<listitem><para>
Jelikož máme dva vstupní kanály, budeme mít dvě sady parametrů.
Jelikož máme rovněž dva výstupní kanály, budeme mít dva parametry v každé
sadě. Levý kanál ze souboru by měl jít s plnou hlasitostí do nového levého
i pravého kanálu.
Takže první sada parametrů je "1:1".
Pravý kanál by měl být zahozen, takže druhá sada bude "0:0".
Hodnoty 0 na konci je možné vynechat, ale pro snadnější pochopení
je zde necháváme.
</para></listitem>
</orderedlist>
Dáme-li vše dohromady, dostaneme:

<screen>mplayer <replaceable>soubor</replaceable> -af pan=2:1:1:0:0</screen>

Pokud chceme místo levého kanálu pravý, budou parametry
<option>pan</option> tyto: "2:0:0:1:1".
</para>


<bridgehead>Příklad: levý kanál ve dvou reproduktorech zkráceně</bridgehead>

<para>
Stejně jako s <option>channels</option> můžeme použít zkrácený zápis, který
funguje pouze pro levý kanál:

<screen>mplayer <replaceable>soubor</replaceable> -af pan=1:1</screen>

Jelikož má <option>pan</option> pouze jeden vstupní kanál (druhý je zahozen),
máme pouze jednu sadu s jedním parametrem, takže tento jediný kanál dává
100% sám ze sebe.
</para>

<bridgehead>Příklad: podmixování 6-kanálového PCM</bridgehead>
<para>
<application>MPlayer</application>ův dekodér 6-kanálového PCM neumí podmixování.
Máme však možnost k tomu použít <option>pan</option>:
<orderedlist>
<listitem><para>
Počet výstupních kanálů je 2, takže první parametr je "2".
</para></listitem>
<listitem><para>
Při šesti vstupních kanálech budeme mít šest sad parametrů. Jelikož nás
však zajímá pouze výstup z prvních dvou kanálů, vystačíme s pouhými dvěma
sadami; zbývající čtyři sady můžeme vynechat. Pozor na to, že ne všechny
vícekanálové zvukové soubory mají stejné řazení kanálů! Tento příklad
demonstruje podmixování souboru se stejným řazením kanálů jako má AC3 5.1:
<programlisting>
0 - levý přední
1 - pravý přední
2 - levý zadní
3 - pravý zadní
4 - středový přední
5 - subwoofer
</programlisting>
První sada parametrů je výčtem procentních hodnot hlasitostí v daném pořadí,
kterou by měl dostat každý výstupní kanál z levého předního kanálu: "1:0".
Pravý přední kanál by měl jít do pravého výstupu: "0:1".
Stejně tak zadní kanály: "1:0" a "0:1".
Středový kanál jde do obou výstupních kanálů s poloviční hlasitostí:
"0.5:0.5" a subwoofer jde do obou s plnou hlasitostí: "1:1".
</para></listitem>
</orderedlist>
Dáme-li vše dohromady, dostaneme:

<screen>mplayer <replaceable>6-kanálové.wav</replaceable> -af pan=2:1:0:0:1:1:0:0:1:0.5:0.5:1:1</screen>

Uvedené procentní hodnoty jsou pouhým příkladem. Upravte si je podle vlastního
uvážení.
</para>

<bridgehead>Příklad: Přehrávání 5.1 zvuku na velkých reprobednách bez subwooferu</bridgehead>

<para>
Pokud máte robustní čelní reprobedny, nemusíte utrácet za nákup subwooferu
pro kompletní 5.1 zvukový systém. Použijete-li volbu
<option>-channels 5</option> pro požadavek, aby liba52 dekódovala 5.1 zvuk
do 5.0, bude zkrátka kanál pro subwoofer zahozen. Pokud jeho obsah chcete
roznést do ostatních kanálů, musíte jej podmixovat ručně pomocí
<option>pan</option>:

<orderedlist>
<listitem><para>
Jelikož se <option>pan</option> potřebuje dostat ke všem šesti kanálům, nastavte
<option>-channels 6</option>, takže je liba52 dekóduje všechny.
</para></listitem>
<listitem><para>
Filtr <option>pan</option> produkuje pouze pět kanálů, takže první parametr je 5.
</para></listitem>
<listitem><para>
Šest vstupních a pět výstupních kanálů znamená šest sad po pěti parametrech.
  <itemizedlist spacing="compact">
  <listitem><simpara>
  Levý přední kanál půjde jen sám do sebe:
  "1:0:0:0:0"
  </simpara></listitem>
  <listitem><simpara>
  Stejně tak pravý přední kanál:
  "0:1:0:0:0"
  </simpara></listitem>
  <listitem><simpara>
  Taktéž levý zadní kanál:
  "0:0:1:0:0"
  </simpara></listitem>
  <listitem><simpara>
  Rovněž pravý zadní kanál:
  "0:0:0:1:0"
  </simpara></listitem>
  <listitem><simpara>
  Středový kanál jakbysmet:
  "0:0:0:0:1"
  </simpara></listitem>
  <listitem><simpara>
  A nyní se musíme rozhodnout, co uděláme se subwooferem,
  například půlku do předního levého a půlku do předního pravého:
  "0.5:0.5:0:0:0"
  </simpara></listitem>
  </itemizedlist>
</para></listitem>
</orderedlist>
Zkombinujeme-li to dohromady, dostaneme:

<screen>mplayer <replaceable>dvd://1</replaceable> -channels 6 -af pan=5:1:0:0:0:0:0:1:0:0:0:0:0:1:0:0:0:0:0:1:0:0:0:0:0:1:0.5:0.5:0:0:0</screen>

</para>

</sect3>

</sect2>


<sect2 id="advaudio-volume">
<title>Softwarové nastavení hlasitosti</title>

<para>
Některé zvukové stopy jsou příliš tiché na to, aby mohly být pohodlně
poslouchány bez zesílení. To je problém, pokud váš zvukový systém neumožňuje
potřebné zesílení. Volba <option>-softvol</option> poručí
<application>MPlayer</application>u použití vestavěného směšovače. Pak můžete
použít klávesy pro nastavení hlasitosti (výchozí <keycap>9</keycap> a
<keycap>0</keycap>) pro dosažení mnohem vyšších úrovní hlasitosti.
Takto neobejdete směšovač vaší zvukové karty; <application>MPlayer</application>
pouze zesílí signál před jeho odesláním do zvukové karty.

Následující příklad je dobrým startem:

<screen>mplayer <replaceable>tichý-soubor</replaceable> -softvol -softvol-max 300</screen>

Volba <option>-softvol-max</option> nastavuje maximální povolenou výstupní
hlasitost v procentech původní hlasitosti. Například,
<option>-softvol-max 200</option> umožní nastavit hlasitost až na dvojnásobek
původní úrovně.
Je bezpečné nastavit vysoké hodnoty volbou
<option>-softvol-max</option>; vyšší hlasitost se nepoužije, dokud nepoužijete
tlačítka nastavení hlasitosti. Jedinou nevýhodou velkých hodnot je to, že
jelikož <application>MPlayer</application> nastavuje hlasitost o podíl
z maximální hlasitosti, nebudete mít tak jemný krok nastavení pomocí tlačítek.
Pokud potřebujete přesnější nastavování, použijte nižší hodnotu pro
<option>-softvol-max</option> a/nebo nastavte
<option>-volstep 1</option>.
</para>

<para>
Volba <option>-softvol</option> pracuje tak, že ovládá zvukový filtr
<option>volume</option>. Chcete-li přehrávat soubor od začátku při určité
hlasitosti, můžete nastavit <option>volume</option> ručně:

<screen>mplayer <replaceable>tichý-soubor</replaceable> -af volume=10</screen>

Takto přehrajete soubor se ziskem 10 decibelů. Při použití filtru
<option>volume</option> buďte velmi opatrní. Pokud použijete příliš vysokou
hodnotu, můžete si poškodit sluch. Začněte s nízkou hodnotou a postupně
zvyšujte, až docílíte požadované hlasitosti. Při nastavení příliš vysokých
hodnot také hrozí, že <option>volume</option> bude nucen ořezat signál, aby
předešel odeslání dat mimo dovolený rozsah do zvukové karty; to povede ke
zkreslení signálu.
</para>

</sect2>

</sect1>

</chapter>