changeset 16255:2b75978da320

synced with 1.87
author jheryan
date Thu, 18 Aug 2005 11:18:44 +0000 (2005-08-18)
parents 136d745cc980
children 578e8b4c3e7f
files DOCS/xml/cs/mencoder.xml
diffstat 1 files changed, 7 insertions(+), 2606 deletions(-) [+]
line wrap: on
line diff
--- a/DOCS/xml/cs/mencoder.xml	Thu Aug 18 10:50:27 2005 +0000
+++ b/DOCS/xml/cs/mencoder.xml	Thu Aug 18 11:18:44 2005 +0000
@@ -1,7 +1,7 @@
 <?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?>
-<!-- Synced with: 1.70 -->
+<!-- Synced with: 1.87 -->
 <chapter id="mencoder">
-<title>Enk�dov�n� s <application>MEncoder</application>em</title>
+<title>Z�kladn� pou�it� <application>MEncoder</application>u</title>
 
 <para>
 �pln� seznam dostupn�ch voleb a p�klad� pro <application>MEncoder</application>
@@ -56,17 +56,11 @@
 <title>Enk�dov�n� do MPEG form�tu</title>
 <para>
 <application>MEncoder</application> um� vytvo�it v�stupn� soubor form�tu
-MPEG (MPEG-PS). To je pravd�podobn� pou�iteln� pouze s <emphasis>mpeg1video</emphasis>
-kodekem z <link linkend="ffmpeg"><systemitem class="library">libavcodec</systemitem></link>, proto�e
-p�ehr�va�e &ndash; s v�jimkou <application>MPlayer</application>u &ndash;
-o�ek�vaj� MPEG-1 video a MPEG-1 layer 2 (MP2) audio proudy v MPEG souborech.
-</para>
-
-<para>
-Tato vlastnost nyn� nen� moc u�ite�n�, pomi�me �e m� asi mnoho chyb, ale hlavn�
-proto, �e <application>MEncoder</application> v sou�asnosti neum� enk�dovat
-MPEG-1 layer 2 (MP2) zvuk, kter� v�echny ostatn� p�ehr�va�e o�ek�vaj� v MPEG
-souborech.
+MPEG (MPEG-PS).
+Pokud pou壌v�te MPEG-1 nebo MPEG-2 video, obvykle je to proto, �e enk�dujete
+pro omezen� form�t jako je SVCD, VCD nebo DVD.
+Konkr�tn� po�adavky t�chto form�t� jsou objasn�ny v sekci
+<link linkend="menc-feat-vcd-dvd">n�vod pro vytvo�en� VCD a DVD</link>.
 </para>
 
 <para>
@@ -82,7 +76,6 @@
 </para>
 </sect1>
 
-
 <sect1 id="menc-feat-rescale">
 <title>�k�lov�n� (zm�na velikosti) film�</title>
 
@@ -139,86 +132,6 @@
 </sect1>
 
 
-<sect1 id="menc-feat-enc-libavcodec">
-<title>Enk�dov�n� s rodinou kodek� <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>
-</title>
-
-<para>
-<link linkend="ffmpeg"><systemitem class="library">libavcodec</systemitem></link>
-zaji校uje jednoduch� enk�dov�n� do mnoha zaj�mav�ch video a audio form�t�.
-M偰ete enk�dovat do n�sleduj�c�ch kodek� (v�ce m�n� aktu�ln�):
-
-<informaltable frame="all">
-<tgroup cols="2">
-<thead>
-<row><entry>Jm�no kodeku</entry><entry>Popis</entry></row>
-</thead>
-<tbody>
-<row><entry>mjpeg</entry><entry>
-   Motion JPEG
-  </entry></row>
-<row><entry>ljpeg</entry><entry>
-   Lossless (bezztr�tov�) JPEG
-  </entry></row>
-<row><entry>h263</entry><entry>
-  H.263
-  </entry></row>
-<row><entry>h263p</entry><entry>
-  H.263+
-  </entry></row>
-<row><entry>mpeg4</entry><entry>
-  standardn� ISO MPEG-4 (DivX 5, XVID kompatibiln�)
-  </entry></row>
-<row><entry>msmpeg4</entry><entry>
-  prvotn� MPEG-4 varianta od MS, v3 (DivX3)
-  </entry></row>
-<row><entry>msmpeg4v2</entry><entry>
-  prvotn� MPEG-4 od MS, v2 (pou�it� ve star�ch asf souborech)
-  </entry></row>
-<row><entry>wmv1</entry><entry>
-  Windows Media Video, verze 1 (WMV7)
-  </entry></row>
-<row><entry>wmv2</entry><entry>
-  Windows Media Video, verze 2 (WMV8)
-  </entry></row>
-<row><entry>rv10</entry><entry>
-  star� RealVideo kodek
-  </entry></row>
-<row><entry>mpeg1video</entry><entry>
-  MPEG-1 video
-  </entry></row>
-<row><entry>mpeg2video</entry><entry>
-  MPEG-2 video
-  </entry></row>
-<row><entry>huffyuv</entry><entry>
-  bezztr�tov� komprese
-  </entry></row>
-<row><entry>asv1</entry><entry>
-  ASUS Video v1
-  </entry></row>
-<row><entry>asv2</entry><entry>
-  ASUS Video v2
-  </entry></row>
-<row><entry>ffv1</entry><entry>
-  bezztr�tov� video kodek z FFmpeg
-  </entry></row>
-</tbody>
-</tgroup>
-</informaltable>
-
-Prvn� pole obsahuje n�zvy kodek�, kter� m偰ete p�i�adit konfigura�n�mu parametru
-<literal>vcodec</literal>, nap�: <option>-lavcopts vcodec=msmpeg4</option>
-</para>
-
-<informalexample>
-<para>
-P�klad, s MJPEG kompres�:
-<screen>mencoder dvd://2 -o titul2.avi -ovc lavc -lavcopts vcodec=mjpeg -oac copy</screen>
-</para>
-</informalexample>
-</sect1>
-
-
 <sect1 id="menc-feat-enc-images">
 <title>Enk�dov�n� z mno�stv� vstupn�ch obr�zkov�ch soubor� (JPEG, PNG, TGA, SGI)</title>
 
@@ -405,2517 +318,5 @@
 </para>
 </sect1>
 
-<sect1 id="custommatrices"><title>U�ivatelsk� inter/intra matice</title>
-
-<para>
-D�ky t�to vlastnosti
-<link linkend="ffmpeg"><systemitem class="library">libavcodec</systemitem></link>u
-m偰ete nastavit u�ivatelskou inter (I-sn�mky/kl辷ov� sn�mky) a intra
-(P-sn�mky/predikovan� (rozum�jte vypo蓁tan�) sn�mky) matice. To je podporov�no
-mnoha kodeky:
-<systemitem>mpeg1video</systemitem> a <systemitem>mpeg2video</systemitem>
-jsou hl畊eny jako funk�n�.
-</para>
-
-<para>
-Typick� pou�it� t�to vlastnosti je nastaven� matic preferovan�ch
-<ulink url="http://www.kvcd.net/">KVCD</ulink> specifikacemi.
-</para>
-
-<para>
-<emphasis role="bold">Kvantiza�n� Matice KVCD &quot;Notch&quot;:</emphasis>
-</para>
-
-<para>
-Intra:
-<screen>
- 8  9 12 22 26 27 29 34
- 9 10 14 26 27 29 34 37
-12 14 18 27 29 34 37 38
-22 26 27 31 36 37 38 40
-26 27 29 36 39 38 40 48
-27 29 34 37 38 40 48 58
-29 34 37 38 40 48 58 69
-34 37 38 40 48 58 69 79
-</screen>
-
-Inter:
-<screen>
-16 18 20 22 24 26 28 30
-18 20 22 24 26 28 30 32
-20 22 24 26 28 30 32 34
-22 24 26 30 32 32 34 36
-24 26 28 32 34 34 36 38
-26 28 30 32 34 36 38 40
-28 30 32 34 36 38 42 42
-30 32 34 36 38 40 42 44
-</screen>
-</para>
-
-<para>
-Pou�it�:
-<screen>
-$ mencoder <replaceable>vstup.avi</replaceable> -o <replaceable>v�stup.avi</replaceable> -oac copy -ovc lavc -lavcopts inter_matrix=...:intra_matrix=...
-</screen>
-</para>
-
-<para>
-<screen>
-$ mencoder <replaceable>vstup.avi</replaceable> -ovc lavc -lavcopts
-vcodec=mpeg2video:intra_matrix=8,9,12,22,26,27,29,34,9,10,14,26,27,29,34,37,
-12,14,18,27,29,34,37,38,22,26,27,31,36,37,38,40,26,27,29,36,39,38,40,48,27,
-29,34,37,38,40,48,58,29,34,37,38,40,48,58,69,34,37,38,40,48,58,69,79
-:inter_matrix=16,18,20,22,24,26,28,30,18,20,22,24,26,28,30,32,20,22,24,26,
-28,30,32,34,22,24,26,30,32,32,34,36,24,26,28,32,34,34,36,38,26,28,30,32,34,
-36,38,40,28,30,32,34,36,38,42,42,30,32,34,36,38,40,42,44 -oac copy -o svcd.mpg
-</screen>
-</para>
-</sect1>
-
-<sect1 id="menc-feat-dvd-mpeg4">
-<title>Vytvo�en� MPEG-4 (&quot;DivX&quot;) ripu DVD filmu ve vysok� kvalit�</title>
-
-<para>
-  Velmi �astou ot�zkou je "Jak mohu vytvo�it rip v nejvy更� mo�n� kvalit� pro
-  danou velikost?". Dal麹 ot�zkou je "Jak vytvo�m DVD rip v nejvy更� mo�n�
-  kvalit�? Velikost souboru m� nezaj�m�, chci tu nejvy更� kvalitu."
-</para>
-
-<para>
-  Druh� ot�zka je pon�kud �patn� polo�en�. Konec konc�, pokud je v�m lhostejn�
-  velikost souboru, pro� prost� nezkop�rujete cel� MPEG-2 video proud z DVD?
-  Jist貍e va�e AVI bude m�t kolem 5 GB, ale pokud chcete nejvy更� kvalitu a
-  na velikosti nez�le壌, je to jist� nejlep麹 volba.
-</para>
-
-<para>
-  Ve skute�nosti, d�vodem p�evodu DVD do MPEG-4 je pr�v� to, �e v�m na velikosti
-  souboru <emphasis role="bold">z�le壌</emphasis>.
-</para>
-
-<para>
-  Je t貍k� nab�dnout kucha�ku jak vytvo�it DVD rip ve velmi vysok� kvalit�. Je
-  nutn� uv畩it mno�stv� faktor� a m�li byste rozum�t t�mto detail�m, jinak
-  budete asi zklam�ni v�sledkem. N躱e prozkoum�me n�kter� z t�chto v�c� a
-  pak se pod�v�me na p�klad. P�edpokl�d�me, �e pou�ijete
-  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> pro enk�dov�n� videa,
-  a�koli teorie je stejn� i pro ostatn� kodeky.
-</para>
-
-<para>
-  Pokud je toho na v�s moc, asi byste m�li pou壌t n�kter� z p�kn�ch frontend�,
-  kter� jsou zm�n�ny v
-  <ulink url="http://mplayerhq.hu/homepage/design7/projects.html#mencoder_frontends">sekci MEncoder</ulink>
-  na na麹 str�nce odvozen�ch projekt�.
-  Takto budete schopni dosahovat vysoce kvalitn�ch rip� bez velk�ho p�em�len�,
-  proto�e v�t�ina t�chto n�stroj� je navr�ena tak, aby d�lala vhodn� rozhodnut�
-  za v�s.
-</para>
-
-<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-preparing-encode">
-<title>P�prava na enk�dov�n�: Ur�en� zdrojov�ho materi�lu a datov�ho toku</title>
-<para>
-  P�edt�m ne� i jen pomysl�te na enk�dov�n� filmu, budete muset u�init
-  n�kolik p�pravn�ch krok�.
-</para>
-
-<para>
-  Prvn�m a nejd�le�it�j麹m krokem p�ed enk�dov�n�m by m�lo b�t zji�t�n�
-  druhu obsahu se kter�m m�te co do �in�n�.
-  Pokud va�e zdrojov� video poch�z� z DVD nebo ve�ejn�/kabelov�/satelitn�
-  TV, bude ulo�en v jednom ze dvou form�t�: NTSC v Severn� Americe a
-  Japonsku, PAL v Euvrop�, atd.
-  Je ov�em d�le�it� si uv�domit, �e to je pouze form�tov�n� pro prezentaci
-  v televizi a �asto <emphasis role="bold">neodpov�d�</emphasis>
-  origin�ln�mu form�tu filmu.
-  Abaste dos�hli uspokojiv�ho v�sledku, mus�te zn�t p�vodn� form�t.
-  Nevezmete-li to spr�vn� v potaz, dostanete obraz pln� o�kliv�ch kombina�n�ch
-  (proklad) artefakt�.
-  Krom� toho, �e budete m�t nekvalitn� obraz, artefakty rovn貍 sni�uj�
-  efektivitu k�dov�n�:
-  Dos�hnete hor麹 kvality p�i dan�m datov�m toku.
-</para>
-
-<sect3 id="menc-feat-dvd-mpeg4-preparing-encode-fps">
-<title>Zji�t�n� sn�mkov� rychlosti zdroje</title>
-<para>
-  Zde m�te seznam b貍n�ch typ� zdrojov�ho materi�lu, kde na kter� nejsp躪
-  naraz�te a jejich volby:
-</para>
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">Standardn� film</emphasis>: Vytvo�en� pro prom�t�n�
-  v kin� p�i 24fps.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">PAL video</emphasis>: Zaznamen�no PAL
-  video kamerou s rychlost� 50 p�lsn�mk� za sekundu.
-  P�lsn�mek sest�v� jen z lich�ch nebo sud�ch �dk� dan�ho sn�mku.
-  Televize je navr�ena pro jejich st�dav� zobrazov�n� jako lacin�
-  forma analogov� komprese.
-  Lidsk� oko to pravd�podobn� vykompenzuje, ale jakmile porozum�te
-  prokl�d�n�, nau蓁te se jej vid�t i v TV a u� si ji neu�ijete.
-  Dva p�lsn�mky <emphasis role="bold">netvo�</emphasis> �pln� sn�mek,
-  proto�e jsou zaznamen�ny s �asovou odchylkou 1/50 sekundy a proto se
-  nekryj�, dokud je zde pohyb.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">NTSC Video</emphasis>: Zaznamen�no
-  NTSC video kamerou s rychlost� 60000/1001 p�lsn�mk� za sekundu, nebo 60
-  p�lsn�mk� za sekundu v dob� p�ed barevnou televiz�.
-  Jinak obdobn� PAL.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">Animovan� film</emphasis>: Obvykle kreslen� p�i
-  24 sn�mc�ch za sekundu, ale rovn貍 b�v� v n�kter� variant� prm�nn� sn�mkov�
-  rychlosti.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">Po蓁ta�ov� grafika (CG)</emphasis>: M偰e m�t jakoukoli
-  sn�mkovou rychlost, ale n�kter� jsou �ast�j麹 ne� jin�; 24 a 30 sn�mk� za
-  sekundu jsou typick� pro NTSC a 25 sn�mk� za sekundu zase pro PAL.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">Star� film</emphasis>: R�zn� ni捷� sn�mkov� rychlosti.
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-</sect3>
-
-<sect3 id="menc-feat-dvd-mpeg4-preparing-encode-material">
-<title>Ur�en� zdrojov�ho materi�lu</title>
-<para>
-  Filmy sest�vaj�c� ze sn�mk� jsou naz�v�ny progresivn�,
-  zat�mco ty slo�en� z nez�visl�ch p�lsn�mk� bu� prokl�dan�, nebo
-  jen video &ndash; a�koli druh� term�n je zav�d�j�c�.
-</para>
-<para>
-  Abychom to je�t� zkomplikovali, n�kter� filmy mohou b�t sm�s�
-  v�eho v�e uveden�ho.
-</para>
-<para>
-  Nejd�le�it�j麹m rozd�lem mezi v�emi t�mito form�ty je to, �e z�kladem
-  n�kter�ch jsou sn�mky a jin�ch p�lsn�mky.
-  <emphasis role="bold">V�dy</emphasis>, kdy� je film p�ipravov�n pro prom�t�n�
-  v televizi (v�etn� DVD), je p�eveden na p�lsn�mky.
-  R�zn� metody jak toho lze dos�hnout jsou souhrnn� naz�v�ny "pulldown" a
-  nechvaln� zn�m� NTSC "3:2 telecine" je jednou z variant.
-  Pokud nebyl z�klad va�eho filmu rovn貍 p�lsn�mkov� (se stejnou p�lsn�mkovou
-  rychlost�), m�te film v jin�m form�tu, ne� byl p�vodn�.
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<title>Zde je n�kolik b貍n�ch typ� pulldown:</title>
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">PAL 2:2 pulldown</emphasis>: Je nejhez蓁 z nich.
-  Ka�d� sn�mek je zobrazov�n po dobu dvou p�lsn�mk� tak, �e se odd�l� lich�
-  a sud� �dky a zobrazuj� se st�dav�.
-  Pokud m�l origin�l 24 sn�mk� za sekundu, zrychl� se film o 4%.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">PAL 2:2:2:2:2:2:2:2:2:2:2:3 pulldown</emphasis>:
-  Ka�d� 12 sn�mek je zobrazen po dobu t� p�lsn�mk�, m�sto dvou.
-  To odstran� nev�hodu 4% zrychlen�, ale znesnadn� obr�cen� proces.
-  Obvykle je pou壌v�n pouze u hudebn� produkce, jeliko� zde by 4% zrychlen�
-  znateln� po�kodilo hudebn� z畩itek.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">NTSC 3:2 telecine</emphasis>: Sn�mky jsou zobrazov�ny
-  po dobu 2 nebo 3 p�lsn�mk�, 蓁m� je dosa�eno 2.5 kr�t
-  vy更� p�lsn�mkov� rychlosti, ne� je origin�ln� sn�mkov� rychlost.
-  V�sledek je d�le velmi m�rn� spomalen ze 60 p�lsn�mk� za sekundu na
-  60000/1001 p�lsn�mk� za sekundu, aby se dos�hlo NTSC p�lsn�mkov� rychlosti.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">NTSC 2:2 pulldown</emphasis>: Pou壌v� se pro
-  prom�t�n� 30fps materi�lu na NTSC.
-  P�kn�, stejn� jako 2:2 PAL pulldown.
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<para>
-  Existuj� rovn貍 metody pro konverzi mezi NTSC a PAL vieem, ale to
-  ji� je nad r�mec t�to p�ru�ky.
-  Pokud se setk�te s takov�m filmem a budete jej cht�t enk�dovat,
-  bude pro v�s nejlep麹 opat�it si jej v origin�ln�m form�tu.
-  Konverze mezi t�mito form�ty je vysoce destruktivn� a nelze ji
-  �ist� zvr�tit, tak�e v�sledek velmi utrp�, pokud je vytvo�en z
-  konvertovan�ho materi�lu.
-</para>
-<para>
-  Kdy� je video ukl�d�no na DVD, po sob� jdouc� p�ry p�lsn�mk� jsou
-  seskupov�ny do sn�mk�, dokonce i kdy� nejsou ur�eny pro zobrazen�
-  ve stejn�m okam�iku.
-  Standard MPEG-2 pou�it� na DVD a digit�ln� televizi poskytuje mo�nost
-  jak pro enk�dov�n� origin�ln�ch progresivn�ch sn�mk�, tak pro ulo�en�
-  informac� do hlavi�ky sn�mku o po�tu p�lsn�mk�, po jejich� dobu by m�l
-  b�t dan� sn�mek zobrazov�n.
-  Pokud je pou�ita tato metoda, film b�v� �asto ozna�en jako
-  "soft-telecined", jeliko� proces pouze �d� DVD p�ehr�va� pro
-  aplikaci pulldown na film sp躪e ne� �e m�n� samotn� film.
-  Tento p�pad je velmi up�ednost�ov�n, jaliko� m偰e b�t snadno
-  zvr�cen (ve skute�nosti ignorov�n) enkod�rem a proto poskytuje maxim�ln�
-  kvalitu.
-  Mnoho DVD a televizn�ch produk�n�ch spole�nost� v�ak nepou壌v� vhodn�
-  enk�dovac� techniky, ale m�sto toho produkuj� filmy s
-  "hard telecine", kdy jsou ve skute�nosti p�lsn�mky duplikov�ny
-  ve v�sledn�m MPEG-2.
-</para>
-<para>
-  Postupy pro tyto p�pady budou uvedeny pozd�ji v t�to p�ru�ce.
-  Prozat�m si �ekneme n�kolik n�vod� pro identifikaci o jak� typ materi�lu jde:
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<title>NTSC regiony:</title>
-<listitem><para>
-  Pokud <application>MPlayer</application> p�i p�ehr�v�n� vyp躪e, �e se sn�mkov�
-  rychlost zm�nila na 24000/1001 a ji� se to nezm�n�, pak se nejsp躪 jedn�
-  o progresivn� obsah, kter� byl "soft telecinov�n".
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  Pokud <application>MPlayer</application> ukazuje, �e se sn�mkov� rychlost
-  m�n� tam a zp�t mezi 24000/1001 a 30000/1001 a n�kdy vid�te
-  "combing", pak je zde n�kolik mo�nost�.
-  Segmenty 24000/1001 fps maj� t�m踐 jist� "soft telecinovan�" progresivn�
-  obsah, ale 30000/1001 fps 葹sti mohou m�t bu� hard-telecined 24000/1001 fps
-  obsah, nobo se jedn� o 60000/1001 p�lsn�mk� za sekundu NTSC video.
-  Pou�ijte stejn� postup jako v n�sleduj�c�ch dvou p�padech pro ur�en�
-  kter� z nich to je.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  Pokud <application>MPlayer</application> neuk畩e zm�nu sn�mkov� rychlosti
-  a v�echny sn�mky jsou zubat�, je v畊 film ve form�tu NTSC video s 60000/1001
-  p�lsn�mky za sekundu.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  Pokud <application>MPlayer</application> neuk畩e zm�nu sn�mkov� rychlosti
-  a dva sn�mky z p�ti vypadaj� zubat�, m� va�e video "hard telecinovan�"
-  24000/1001fps obsah.
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<itemizedlist>
-<title>PAL regiony:</title>
-<listitem><para>
-  Pokud nen� nikde vid�t 鍾dn� zubat�n�, je v畊 film 2:2 pulldown.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  Pokud vid�te jak se objevuje a miz� zubat�n� ka�dou p�lsekundu,
-  pak je v畊 film 2:2:2:2:2:2:2:2:2:2:2:3 pulldown.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  Pokud je zubat�n� vid�t st�le, je to PAL video s 50 p�lsn�mky za sekundu.
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-<note><title>Rada:</title>
-<para>
-  <application>MPlayer</application> um� spomalit p�ehr�v�n� videa
-  pomoc� volby -speed.
-  Zkuste pou壌t <option>-speed</option> 0.2 pro velmi pomal� p�ehr�v�n� a
-  najd�te vzor, pokud jej nevid�te p�i pln� rychlosti.
-</para>
-</note>
-</sect3>
-</sect2>
-
-<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-2pass">
-<title>Pevn� kvantizer vs. v�ce pr�chod�</title>
-
-<para>
-  Enk�dov�n� va�eho videa je mo�n� prov�st v �irok� �k�le kvality.
-  S modern�mi video enkod�ry a trochou p�edkodekov� komprese
-  (zmen�en� a od�umov�n�) je mo�n� dos�hnout velmi dobr� kvality v 700 MB,
-  pro 90-110 minut dlouh� �iroko�hl� video.
-  Jinak lze v�echna videa, snad krom� t�ch nejdel麹ch, enk�dovat v t�m踐
-  perfektn� kvalit� do 1400 MB.
-</para>
-
-<para>
-  Jsou t�i p�stupy k enk�dov�n� videa: pevn� datov� tok (CBR), pevn� kvantizer
-  a v�cepr�chodov� (ABR, neboli pr�m�rovan� datov� tok).
-</para>
-
-<note><title>Pozn�mka:</title>
-<para>
-  V�t�ina kodek�, kter� podporuj� ABR enk�dov�n�, podporuj� pouze dvoupr�chodov�
-  enk�dov�n�, zat�mco ostatn� jako <systemitem class="library">x264</systemitem>
-  a <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> podporuj� v�cepr�chodov�
-  enk�dov�n�, kter� s ka�d�m pr�chodem trochu zlep麹 kvalitu, a�koli toto
-  zlep�en� ji� nen� viditeln�, nebo m踐iteln� po asi �tvrt�m pr�chodu.
-  V t�to sekci budeme pova�ovat dvoupr�chodov� a v�cepr�chodov�
-  enk�dov�n� za shodn�.
-</para>
-</note>
-
-<para>
-  V ka�d�m z t�chto re�im� <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>
-  rozbije videosn�mek na makrobloky 16x16 pixel� a potom na ka�d� makroblok
-  aplikuje kvantizer. 罷m je ni捷� kvantizer, t�m je vy更� kvalita a datov� tok.
-  Metoda, kterou <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> pou壌v� pro
-  ur�en� jak� kvantizer pou壌t pro dan� makroblok, se li麹 a je vysoce
-  ovlivniteln�. (Toto je extr�mn� zjednodu�en� dan�ho procesu, ale je vhodn�
-  rozum�t z�kladn�mu principu.)
-</para>
-
-<para>
-  Pokud nastav�te konstantn� datov� tok, <systemitem
-  class="library">libavcodec</systemitem> bude enk�dovat video tak, �e zahod�
-  detaily podle pot�eby a jen tolik, aby se udr�el pod zadan�m datov�m tokem.
-  Pokud je v�m opravdu lhostejn� velikost souboru, m偰ete tak� pou壌t CBR a
-  nastavit datov� tok na nekone�no. (V praxi to znamen� nastavit hodnotu tak
-  vysoko, aby nijak neomezovala, jako 10000 Kbit�.) Bez re�ln�ho omezen�
-  datov�ho toku pou�ije <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>
-  nejni捷� mo�n� kvantizer pro ka�d� makroblok (ten je nastaven pomoc�
-  <option>vqmin</option>, v�choz� je 2). Jakmile nastav�te dostate�n� ni捷�
-  datov� tok, tak�e je <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>
-  p�inucen pou壌t vy更� kvantizer, pak t�m踐 jist� sn躱�te kvalitu sv�ho videa.
-  Abyste se tomu vyhnuli, m�li byste zv畩it zmen�en� videa podle postupu
-  popsan�ho pozd�ji v t�to p�ru�ce.
-</para>
-
-<para>
-  P�i konstantn�m kvantizeru <systemitem  class="library">libavcodec</systemitem>
-  pou壌v� kvantizer nastaven� volbou <option>vqscale</option> na ka�d� makroblok.
-  Pokud chcete maxim�ln� kvalitn� rip, op�t bez ohledu na datov� tok, m偰ete
-  pou壌t <option>vqscale=2</option>. To povede ke stejn�mu datov�mu toku a PSNR
-  (odstup sign�l&ndash;�um) jako CBR s <option>vbitrate</option>=infinity a
-  v�choz�m <option>vqmin</option> rovn�m 2.
-</para>
-
-<para>
-  Probl�m s konstantn� kvantizac� je ten, �e pou壌v� zadan� kvantizer a� to dan�
-  makroblok pot�ebuje �i nikoli. Je toti� mo�n� pou壌t vy更� kvantizer na
-  makroblok bez ob�tov�n� viditeln� kvality. Pro� tedy pl�tvat bity s nem�stn�
-  n�zk�m kvantizerem? V畊e CPU m� tolik cykl�, kolik m�te �asu, ale na harddisku
-  m�te jen ur�it� po�et bit�.
-</para>
-
-<para>
-  P�i dvoupr�chodov�m enk�dov�n� se v prvn�m pr�chodu projde film jakoby m�l b�t
-  CBR, ale vlastnosti ka�d�ho sn�mku se zaznamenaj� do logu. Tato data jsou pak
-  pou�ita p�i druh�m pr�chodu pro inteligentn� stanoven� pou�it�ho kvantizeru.
-  V rychl�ch sc�n�ch nebo sc�n�ch s mal�m po�tem detail� budou �ast�ji pou壌v�ny
-  vy更� kvantizery a v pomal�ch nebo detailn�ch sc�n�ch zase ni捷� kvantizery.
-</para>
-
-<para>
-  Pokud pou�ijete <option>vqscale=2</option>, pl�tv�te bity. Pokud pou�ijete
-  <option>vqscale=3</option>, pak nedostanete nejkvalitn�j麹 mo�n� rip.
-  Dejme tomu, �e ripujete DVD p�i <option>vqscale=3</option> a
-  v�sledkem je 1800Kbit. Pokud provedete dvoupr�chodov� enk�dov�n�
-  s <option>vbitrate=1800</option>, v�sledn� video bude m�t <emphasis
-  role="bold">vy更� kvalitu</emphasis> p�i
-  <emphasis role="bold">stejn�m datov�m toku</emphasis>.
-</para>
-
-<para>
-  Jeliko� jsme v�s nyn� p�esv�d�ili, �e dvoupr�chodov� re�im je spr�vn� volba,
-  skute�nou ot�zkou je, jak� datov� tok pou壌t? Odpov跫 je, �e nen� jedin�
-  odpov跫. Ide�ln� byste m�li zvolit takov� datov� tok, kter� zajist� nejlep麹
-  rovnov�hu mezi kvalitou a velikost� souboru. Ten bude poka�d� jin�
-  v z�vislosti na zdrojov�m videu.
-</para>
-
-<para>
-  Pokud na velikosti souboru nez�le壌, pak je dobr� startovn� m�stek pro rip
-  s velmi vysokou kvalitou je kolem 2000 Kbit� plus-m�nus 200 Kbit�.
-  Pro rychl� ak�n� nebo vysoce detailn� zdrojov� video, nebo m�te-li velmi
-  kritick� oko, se budete rozhodovat mezi 2400 nebo 2600.
-  U n�kter�ch DVD nepozn�te rozd�l p�i 1400 Kbitech. Je vhodn� experimentovat
-  se sc�nami p�i r�zn�ch datov�ch toc�ch, abyste pro to dostali cit.
-</para>
-
-<para>
-  Pokud se sna壌te o ur�itou velikost, budete muset n�jak spo蓁tat datov� tok.
-  Ale je�t� p�edt�m mus�te zjistit, kolik m�sta byste m�li rezervovat pro
-  zvukov�(ou) stopy(u), tak�e byste si
-  <link linkend="menc-feat-dvd-mpeg4-audio">je m�li ripnout</link> jako prvn�.
-  M偰ete si pak spo蓁tat datov� tok pomoc� n�sleduj�c� rovnice:
-  <systemitem>datov�_tok = (po�adovan�_velikost_v_Mbajtech - velikost_zvuku_v_Mbajtech) *
-  1024 * 1024 / d�lka_v_sek * 8 / 1000</systemitem>
-  Nap�klad abyste nacpali dvouhodinov� film na 702MB CD, se 60MB zvukovou
-  stopou, bude muset b�t datov� tok videa:
-  <systemitem>(702 - 60) * 1024 * 1024 / (120*60) * 8 / 1000
-  = 740kbps (kilobit� za sekundu)</systemitem>
-</para>
-
-</sect2>
-
-
-<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-constraints">
-<title>Omezen� pro efektivn� enk�dov�n�</title>
-
-<para>
-  Ze sam� podstaty komprese typu MPEG vypl�vaj� ur�it� omezen�, kter� byste m�li
-  ct�t, pokud chcete maxim�ln� kvalitu.
-  MPEG rozd�l� video na �tverce 16x16 naz�van� makrobloky, kter� se skl�daj�
-  ze �ty� blok� 8x8 jasov� (luma) slo�ky a dvou blok� 8x8 barevn� (chroma)
-  slo�ky v polovi�n�m rozli�en� (jeden pro osu �erven�-cyan (modrozelen�) a druh� pro osu
-  modr�-�lut�).
-  Dokonce i kdy� 麹�ka a v�ka va�eho videa nejsou n�sobky 16, pou�ije enkod�r
-  dostatek 16x16 makroblok�, aby pokryl celou oblast obrazu a zabere m�sto
-  nav�c, kter� p�ijde vnive�.
-  Tak�e chcete-li maximalizovat kvalitu p�i dan� velikosti souboru, nen� dobr�
-  n�pad pou壌vat rozm�ry kter� nejsou n�sobky 16.
-</para>
-
-<para>
-  V�t�ina DVD m� tak� r�zn� velk� �ern� okraje videa. Ponech�n� t�chto ploch
-  m偰e r�zn�m zp�sobem sn躱it kvalitu.
-</para>
-
-<orderedlist>
-<listitem>
-<para>
-  Komprese typu MPEG je rovn貍 velmi z�visl� na plo�n�ch frekven�n�ch
-  transformac�ch, konkr�tn� Diskr�tn� Kosinov� Transformaci (DCT), kter� se
-  podob� Fourierov� transformaci. Tento druh enk�dov�n� je efektivn� na
-  reprezentaci opakuj�c�ch se vzor� a pozvoln� p�echody, ale m� pot躱e s ostr�mi
-  p�echody. Chcete-li je enk�dovat, mus�te pou壌t mnoho bit�, jinak se objev�
-  artefakty zn�m� jako krou�kov�n�.
-</para>
-
-<para>
-  Frekven�n� transformace (DCT) je provedena zvl畊� pro ka�d� makroblok
-  (ve skute�nosti na ka�d� blok), tak�e probl�m nastane pouze tehdy, je-li ostr�
-  p�echod uvnit� bloku. Pokud va�e �ern� okraje za蓁naj� p�esn� na hranic�ch
-  n�sobk� 16 pixel�, pak to nen� probl�m. �ern� okraje jsou v�ak na DVD jen
-  m�lokdy p�kn� um�st�ny, tak�e je v praxi budete muset v�dy odstranit, abyste
-  se vyhnuli tomuto probl�mu.
-</para>
-</listitem>
-</orderedlist>
-
-<para>
-  Nav�c k plo�n� frekven�n�m transformac�m pou壌v� komprese typu MPEG vektory
-  pohybu k popisu zm�n od jednoho sn�mku ke druh�mu. Vektory pohybu p�irozen�
-  pracuj� m�n� efektivn� s nov�m obsahem p�ich�zej�c�m zpoza okraj� sn�mku,
-  proto�e ten nebyl p�tomen na p�edchoz�m sn�mku. Dokud se obraz roz�i�uje
-  sm�rem k okraj�m sn�mku, nemaj� s t�m vektory pohybu 鍾dn� probl�m, ale
-  jsou-li zde �ern� okraje, m偰e probl�m nastat:
-</para>
-
-<orderedlist continuation="continues">
-<listitem>
-<para>
-  Komprese typu MPEG ukl�d� pro ka�d� makroblok vektor, identifikuj�c� kter�
-  葹st p�edchoz�ho obr�zku by m�la b�t zkop�rov�na onoho makrobloku jako z�klad
-  pro predikci n�sleduj�c�ho sn�mku. Pouze zb�vaj�c� odli�nosti mus� b�t
-  enk�dov�ny. Pokud makroblok p�esahuje okraj obr�zku a obsahuje 葹st �ern�ho
-  okraje, vektory pohybu z ostatn�ch 葹st� obr�zku p�ep躪� �ern� okraj.
-  To znamen� mnoho bit� spot�ebovan�ch bu� na znovuza�ern�n�, nebo se (sp躪)
-  vektory pohybu nepou�ij� v�bec a v�echny zm�ny v tomto makrobloku se budou
-  k�dovat p�mo. Jin�mi slovy se velmi sn躱� efektivita enk�dov�n�.
-</para>
-
-<para>
-  Tento probl�m nast�v� op�t jen v p�pad�, �e �ern� okraje neza蓁naj� na lince
-  jej躱 pozice je n�sobkem 16.
-</para>
-</listitem>
-
-<listitem>
-<para>
-  Nakonec zde m�me makroblok uvnit� obr�zku do n�j� se posunuje objekt z okraje
-  obr�zku. K�dov�n� typu MPEG neum� �ct "zkop�ruj to co je na obr�zku, ale ne
-  �ern� okraj." Tak�e se zkop�ruje i �ern� okraj a spot�ebuje se spousta bit�
-  na enk�dov�n� t� 葹sti obr�zku, kter� tu m�la b�t.
-</para>
-
-<para>
-  Pokud se obr�zek dostane �pln� ven z enk�dovan� oblasti, m� MPEG speci�ln�
-  optimalizace pro opakovan� kop�rov�n� pixel� na okraj obr�zku pokud p�ijde
-  vektor pohybu zven蓁 enk�dovan� oblasti. Tato vlastnost bude k ni�emu, pokud
-  m� film �ern� okraje. Na rozd�l od probl�m� 1 a 2 zde um�st�n� okraj� na
-  n�sobky 16 nepom偰e.
-</para>
-</listitem>
-
-<listitem>
-<para>
-  Navzdory tomu, �e okraje jsou �pln� �ern� a nikdy se nem�n�, je zde v�dy
-  alespo� minim�ln� datov� tok spot�ebovan� na v�t麹 mno�stv� makroblok�.
-</para>
-</listitem>
-</orderedlist>
-
-<para>
-  Ze v�ech t�chto d�vod� doporu�ujeme zcela odstranit �ern� okraje. D�le, pokud
-  je na okraji obr�zku oblast se �umem/zkreslen�m, jej�m odst�i�en�m se je�t�
-  zv�� efektivita enk�dov�n�. Videofiln� purist�, kte� cht�j� z�stat tak
-  bl�zko origin�lu, jak je to jen mo�n�, mohou protestovat proti tomuto o�ez�n�,
-  ale pokud nehodl�te enk�dovat s konstantn�m kvantizerem, kvalita kterou
-  dostanete d�ky o�ez�n� znateln� p�ev�� mno�stv� ztracen�ch informac� na
-  okraj�ch.
-</para>
-</sect2>
-
-
-<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-crop">
-<title>O�ez�v�n� a �k�lov�n�</title>
-
-<para>
-  P�ipome�me z p�edchoz� 葹sti, �e kone�n� velikost obr�zku by m�la m�t
-  jak 麹�ku, tak v�ku beze zbytku d�litelnou 16, �eho� m偰ete dos�hnout
-  pomoc� o�ez�n�, �k�lov�n�, nebo kombinac� obou.
-</para>
-
-<para>
-  P�i o�ez�v�n� byste se m�li dr�et n�kolika z�sad, abyste p�ede�li po�kozen�
-  sv�ho filmu.
-  Norm�ln� YUV form�t 4:2:0, ukl�d� barvonosnou (chroma) informaci
-  podvzorkovanou, �ili hustota vzorkov�n� barvy je polovi�n� oproti jasov�
-  (�ernob�l�) slo�ce v obou sm�rech.
-  Prohl�dn�te si tento diagram, kde L ozna�uje vzorkovac� body jasu a C
-  barvy.
-</para>
-
-<informaltable>
-<?dbhtml table-width="40%" ?>
-<?dbfo table-width="40%" ?>
-<tgroup cols="8" align="center">
-<colspec colnum="1" colname="col1"/>
-<colspec colnum="2" colname="col2"/>
-<colspec colnum="3" colname="col3"/>
-<colspec colnum="4" colname="col4"/>
-<colspec colnum="5" colname="col5"/>
-<colspec colnum="6" colname="col6"/>
-<colspec colnum="7" colname="col7"/>
-<colspec colnum="8" colname="col8"/>
-<spanspec spanname="spa1-2" namest="col1" nameend="col2"/>
-<spanspec spanname="spa3-4" namest="col3" nameend="col4"/>
-<spanspec spanname="spa5-6" namest="col5" nameend="col6"/>
-<spanspec spanname="spa7-8" namest="col7" nameend="col8"/>
-  <tbody>
-    <row>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry spanname="spa1-2">C</entry>
-      <entry spanname="spa3-4">C</entry>
-      <entry spanname="spa5-6">C</entry>
-      <entry spanname="spa7-8">C</entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry spanname="spa1-2">C</entry>
-      <entry spanname="spa3-4">C</entry>
-      <entry spanname="spa5-6">C</entry>
-      <entry spanname="spa7-8">C</entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-    </row>
-  </tbody>
-</tgroup>
-</informaltable>
-
-<para>
-  Jak vid�te, �dky i sloupce obr�zku se p�irozen� p�ruj�. P�i o�ez�v�n� tedy
-  <emphasis>mus�</emphasis> b�t hodnoty odsazen� i rozm�r� sud� 蓁sla.
-  Pokud nejsou, nebude se barvonosn� informace zpr�vn� kr�t s jasovou.
-  Teoreticky lze st�hat s lich�m odsazen�m, ale to vy�aduje p�evzorkov�n�
-  barvy, co� je potenci�ln� ztr�tov� �kon a nen� podporov�n filtrem crop.
-</para>
-
-<para>
-  D�le, prokl�dan� video je vzorkov�no takto:
-</para>
-
-<informaltable>
-<?dbhtml table-width="80%" ?>
-<?dbfo table-width="80%" ?>
-<tgroup cols="16" align="center">
-<colspec colnum="1"  colname="col1"/>
-<colspec colnum="2"  colname="col2"/>
-<colspec colnum="3"  colname="col3"/>
-<colspec colnum="4"  colname="col4"/>
-<colspec colnum="5"  colname="col5"/>
-<colspec colnum="6"  colname="col6"/>
-<colspec colnum="7"  colname="col7"/>
-<colspec colnum="8"  colname="col8"/>
-<colspec colnum="9"  colname="col9"/>
-<colspec colnum="10" colname="col10"/>
-<colspec colnum="11" colname="col11"/>
-<colspec colnum="12" colname="col12"/>
-<colspec colnum="13" colname="col13"/>
-<colspec colnum="14" colname="col14"/>
-<colspec colnum="15" colname="col15"/>
-<colspec colnum="16" colname="col16"/>
-<spanspec spanname="spa1-2"   namest="col1" nameend="col2"/>
-<spanspec spanname="spa3-4"   namest="col3" nameend="col4"/>
-<spanspec spanname="spa5-6"   namest="col5" nameend="col6"/>
-<spanspec spanname="spa7-8"   namest="col7" nameend="col8"/>
-<spanspec spanname="spa9-10"  namest="col9" nameend="col10"/>
-<spanspec spanname="spa11-12" namest="col11" nameend="col12"/>
-<spanspec spanname="spa13-14" namest="col13" nameend="col14"/>
-<spanspec spanname="spa15-16" namest="col15" nameend="col16"/>
-  <tbody>
-    <row>
-      <entry namest="col1" nameend="col8">Horn� p�lsn�mek</entry>
-      <entry namest="col9" nameend="col16">Spodn� p�lsn�mek</entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry spanname="spa1-2">C</entry>
-      <entry spanname="spa3-4">C</entry>
-      <entry spanname="spa5-6">C</entry>
-      <entry spanname="spa7-8">C</entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry spanname="spa9-10">C</entry>
-      <entry spanname="spa11-12">C</entry>
-      <entry spanname="spa13-14">C</entry>
-      <entry spanname="spa15-16">C</entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry spanname="spa1-2">C</entry>
-      <entry spanname="spa3-4">C</entry>
-      <entry spanname="spa5-6">C</entry>
-      <entry spanname="spa7-8">C</entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry spanname="spa9-10">C</entry>
-      <entry spanname="spa11-12">C</entry>
-      <entry spanname="spa13-14">C</entry>
-      <entry spanname="spa15-16">C</entry>
-    </row>
-    <row>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry></entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-      <entry>L</entry>
-    </row>
-  </tbody>
-</tgroup>
-</informaltable>
-
-<para>
-  Jak vid�te, tak se vzor opakuje ka�d� 4 �dky, tak�e p�i o�ezu prokl�dan�ho
-  videa mus� b�t odsazen� v ose y a v�ka beze zbytku deliteln� 4.
-</para>
-
-<para>
-  Nativn� DVD rozli�en� je 720x480 pro NTSC a 720x576 pro PAL, ale je zde je�t�
-  p�znak pom�ru stran, kter� ud�v�, zda se jedn� o obrazovku (full-screen)(4:3),
-  nebo �iroko�hl� film (wide-screen)(16:9). Mnoho (jestli ne v�t�ina)
-  �iroko�hl�ch DVD nen� p�esn� 16:9, ale bude bu� 1.85:1 anebo 2.35:1
-  (cinescope). To znamen�, �e zde budou ve videu �ern� okraje, kter� bude nutn�
-  odst�ihnout.
-</para>
-
-<para>
-  <application>MPlayer</application> poskytuje filtr pro detekci pot�ebn�ho
-  o�ezu, kter� stanov� o�ezov� obd�ln�k (<option>-vf cropdetect</option>).
-  Spus�te <application>MPlayer</application> s volbou
-  <option>-vf cropdetect</option> a on v�m vyp躪e nastaven� filtru crop pro
-  o�ez�n� okraj�.
-  M�li byste nechat b貍et film tak dlouho, dokud nen� pou�ita cel� plocha
-  obr�zku, abyste dostali spr�vn� hodnoty crop.
-</para>
-
-<para>
-  Pak otestujte z�skan� hodnoty z p�kazov�ho �dku
-  <application>MPlayer</application>u vypisovan� <option>cropdetect</option>em
-  a upravte obd�ln�k podle pot�eby.
-  V tom v�m pom偰e filtr <option>rectangle</option>, kter� interaktivn�
-  nastavit obd�ln�k pro v畊 film.
-  Nezapome�te zachovat v�e uveden� doporu�en�, abyste nepo�kodili barevnou
-  mapu.
-</para>
-
-<para>
-  �k�lov�n� je obvykle nevhodn�.
-  �k�lov�n� prokl�dan�ho videa je obt躱n� a pokud chcete zachovat prokl�d�n�,
-  m�li byste se mu �pln� vyhnout.
-  Pokud mebudete �k�lovat, ale budete cht�t pou壌vat rozm�ry v n�sobc�ch 16,
-  budete muset o�znout i 葹st obrazu.
-  Neponech�vejte ani mal� �ern� okraje, jeliko� se velmi �patn� k�duj�!
-</para>
-
-<para>
-  Proto�e MPEG-4 pou壌v� makrobloky 16x16, m�li byste se ujistit, �e oba rozm�ry
-  videa jsou n�sobkem 16, jinak sn躱�te kvalitu, zvl畊� p�i n�zk�ch datov�ch
-  toc�ch. M偰ete to zajistit zaokrouhlen�m 麹�ky a v�ky o�ezov�ho obd�ln�ku
-  dol� na nejbli捷� n�sobek 16.
-  Jak jsme ji� �ekli, m�li byste p�i o�ez�v�n� zv�it odsazen�
-  (offset) v ose y o polovinu rozd�lu mezi starou a novou v�kou, tak�e bude
-  v�sledn� video br�no ze st�edu sn�mku. Z d�vodu principu vzorkov�n� DVD videa
-  se ujist�te, �e je odsazen� sud� 蓁slo. (Popravd�, p�ijm�te jako pravidlo,
-  nikdy nepou壌vat lich� hodnoty pro jak�koli z parametr� p�i o�ez�v�n� a
-  �k�lov�n� videa.) Pokud nechcete zahodit t�ch n�kolik pixel� nav�c, m偰ete
-  m�sto toho rad�ji zm�nit velikost videa (�k�lovat). Na to se pod�v�me
-  v p�kladu n躱e.
-  V praxi m偰ete nechat filtr <option>cropdetect</option> ud�lat v�echnu pr�ci
-  zm�n�nou v�e, jeliko� m� voliteln� parametr <option>round</option>
-  (zaokrouhlen�), jeho� v�choz� hodnota je 16.
-</para>
-
-<para>
-  Rovn貍 bu�te opatrn� na "nap�l �ern�" pixely na okraj�ch. V�dy je rovn貍
-  odst�ihn�te, jinak zde budete pl�tvat bity, kter� m偰ete pou壌t jinde.
-</para>
-
-<para>
-  Pot� co provedete v�e, co jsme si doposud �ekli, budete m�t video, kter� asi
-  nebude pr�v� 1.85:1 nebo 2.35:1, ale n�kde pobl躱. M偰ete spo蓁tat nov� pom�r
-  stran ru�n�, ale <application>MEncoder</application> nab�z� volbu pro
-  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> naz�vanou <option>autoaspect</option>,
-  kter� to za v�s ud�l�. Nezv�t�ujte video jen proto, abyste dos�hli �tvercov�ch
-  pixel�, pokud je v�m mil� m�sto na disku. �k�lov�n� by m�lo b�t provedeno p�i
-  p�ehr�v�n�, kdy p�ehr�va� pou�ije pom�r stran ulo�en� v AVI pro zaji�t�n�
-  spr�vn�ho rozli�en�.
-  Nane�t�st� ne v�echny p�ehr�va�e uplat�uj� tuto auto�k�lovac� informaci,
-  tak�e m偰ete p�ece jen cht�t �k�lovat.
-</para>
-
-<para>
-  Nejd�v byste si m�li spo蓁tat enk�dovan� pom�r stran:
-  <systemitem>PSo = (�o x (PSa / PRdvd )) / Vo</systemitem>
-<itemizedlist>
-<title>kde:</title>
-<listitem><para>
-  �o a Vo jsou 麹�ka a v�ka o�ezan�ho videa,
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  PSa je zobrazovan� pom�r stran, je� je obvykle 4/3 nebo 16/9,
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  PRdvd je pom�r pixel� v DVD, kter� je roven 1.25=(720/576) pro DVD
-  v PALu a 1.5=(720/480) pro DVD v NTSC,
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-</para>
-
-<para>
-  Pak si m偰ete spo蓁tat rozli�en� X a Y podle ur�it�ho faktoru kvality komprese
-  (CQ):
-  <systemitem>RozY = INT(SQRT( 1000*Datov�_tok/25/PSo/CQ )/16) * 16</systemitem>
-  a
-  <systemitem>RozX = INT( RozY * PSo / 16) * 16</systemitem>
-</para>
-
-<para>
-  Dob�e, ale co je ten CQ?
-  CQ odpov�d� po�tu bit� na pixel a na sn�mek v zak�dov�n�. Jin�mi slovy, 蓁m
-  vy更� je CQ, t�m ni捷� je �ance uvid�t enk�dovac� artefakty.
-  Pokud ov�em m�te c�lov� rozm�r va�eho filmu (1 nebo 2 CD nap�klad), m�te jen
-  omezen� mno�stv� bit�, kter� m偰ete spot�ebovat; tak�e je nutn� naj�t vhodn�
-  kompromis mezi komprimovatelnost� a kvalitou.
-</para>
-
-<para>
-  CQ z�vis� jak na datov�m toku, tak na rozli�en� filmu. Abyste zv�ili CQ,
-  obvykle zmen麹te dan� film, tak�e je datov� tok spo蓁t�n ve funkci c�lov�
-  velikosti a d�lky filmu, kter� jsou konstantn�.
-  CQ pod 0.18 obvykle vede k velmi �tvere�kovan�mu obrazu, proto�e nen� dostatek
-  bit� pro zak�dov�n� informac� ka�d�ho makrobloku (MPEG4, stejn� jako mnoho
-  jin�ch kodek� seskupuje pixely do blok� p�i komprimaci obr�zku; pokud nen�
-  dostatek bit�, jsou viditeln� hranice t�chto blok�).
-  Proto je rozumn� volit CQ v rozmez� 0.20 a� 0.22 pro rip na 1 CD a
-  0.26 a� 0.28 pro 2 CD.
-</para>
-
-<para>
-  Pros�me berte v potaz, �e CQ je jen informa�n� pom�cka z�visej�c� na
-  enk�dovan�m obsahu. CQ okolo 0.18 m偰e b�t dostate�n� dobr� pro Bergmana,
-  na rozd�l od filmu jako je Matrix, kter� obsahuje mnoho rychl�ch sc�n.
-  Na druhou stranu je zbyte�n� zvy�ovat CQ v� ne� 0.30, jeliko� budete pl�tvat
-  bity za minim�ln� zisk kvality.
-</para>
-
-</sect2>
-
-<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-audio">
-<title>Zvuk</title>
-
-<para>
-  Zvuk je mnohem jednodu更� probl�m k �e�en�: pokud prahnete po kvalit�, prost�
-  jej nechte tak jak je.
-  Dokonce i AC3 5.1 datov� proudy maj� nanejv� 448Kbit�/s a stoj� za ka�d� bit.
-  Mo�n� jste v poku�en� p�ev�st zvuk do Ogg Vorbis p�i vysok� kvalit�, ale jen
-  proto, �e dnes nem�te A/V receiver pro hardwarov� dek�dov�n� AC3 neznamen�,
-  �e jej nebudete m�t z�tra. P�ipravte sv� DVD ripy zachov�n�m AC3 datov�ch
-  proud�.
-  Datov� proud AC3 m偰ete zachovat bu� jeho zkop�rov�n�m p�mo do video proudu
-  <link linkend="menc-feat-mpeg4">b�hem enk�dov�n�</link>.
-  Tak� m偰ete extrahovat AC3 proud, abyste jej pak namixovali do nosi蔔 jako je
-  NUT nebo Matroska.
-  <screen>mplayer <replaceable>zdrojov�_soubor.vob</replaceable> -aid 129 -dumpaudio -dumpfile <replaceable>zvuk.ac3</replaceable></screen>
-  vyt�hne do souboru <replaceable>zvuk.ac3</replaceable> zvukovou stopu
-  蓁slo 129 ze souboru <replaceable>zdrojov�_soubor.vob</replaceable> (NB: DVD
-  VOB soubory obvykle pou壌vaj� odli�n� 蓁slov�n� audia,
-  co� znamen�, �e VOB zvukov� stopa 120 je druhou zvukovou stopou v souboru).
-</para>
-
-<para>
-  N�kdy ov�em opravdu nem�te jinou mo�nost ne� d�le zkomprimovat zvuk, aby v�m
-  zbylo v�ce bit� na video.
-  V�t�ina lid� vol� komprimaci bu� pomoc� MP3 nebo Vorbis audio kodek�.
-  Zat�mco ten druh� je efektivn�j麹 z prostorov�ho hlediska, MP3 je l�pe
-  podporov�n hardwarov�mi p�ehr�va�i, a�koli �asy se m�n�.
-</para>
-
-<para>
-  Nejd�ve ze v�eho budete muset p�ev�st DVD zvuk do WAV souboru, kter� pak
-  pou�ije zvukov� kodek jako vstup.
-  Nap�klad:
-  <screen>mplayer <replaceable>zdrojov�_soubor.vob</replaceable> -ao pcm:file=<replaceable>v�sledn�_zvuk.wav</replaceable> -vc dummy -aid 1 -vo null</screen>
-  vylije druhou zvukovou stopu ze souboru
-  <replaceable>zdrojov�_soubor.vob</replaceable> do souboru
-  <replaceable>v�sledn�_zvuk.wav</replaceable>.
-  M�li byste normalizovat zvuk p�ed enk�dov�n�m, proto�e DVD zvukov� stopy jsou
-  obvykle nahr�v�ny p�i n�zk�ch hlasitostech.
-  M偰ete nap�klad pou壌t n�stroj <application>normalize</application>, kter� je
-  k dispozici ve v�t�in� distribuc�.
-  Pokud pou壌v�te Windows, stejnou pr�ci ud�l� n�stroj jako
-  <application>BeSweet</application>.
-  Komprimovat budete bu� ve Vorbisu nebo MP3.
-  Nap�klad:
-  <screen>oggenc -q1 <replaceable>c�lov�_zvuk.wav</replaceable></screen>
-  provede enk�dov�n� <replaceable>c�lov�ho_zvuku.wav</replaceable> s kvalitou 1,
-  kter� p�ibli�n� odpov�d� 80Kb/s a je to minim�ln� kvalita na kterou byste m�li
-  enk�dovat, pokud v�m z�le壌 na kvalit�.
-  Poznamenejme, �e <application>MEncoder</application> v sou�asnosti neum�
-  muxovat Vorbis zvukov� stopy do v�stupn�ho souboru, proto�e podporuje pouze
-  AVI a MPEG kontejnery jako v�stup. Pro oba plat�, �e n�kter� p�ehr�va�e mohou
-  m�t probl�my s udr�en�m audio/video synchronizace, pokud je p�tomen VBR zvuk
-  jako je Vorbis.
-  Nem�jte obavy, v tomto dokumentu v�m uk畩eme, jak to lze ud�lat pomoc�
-  program� t�et�ch stran.
-</para>
-
-</sect2>
-
-<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-interlacing">
-<title>Prokl�d�n� a Telecine</title>
-
-<para>
-  T�m踐 ve�ker� filmy jsou nat瘉eny p�i 24 sn�mc�ch/s. Jeliko� NTSC m�
-  sn�mkovou rychlost 30000/1001 sn�mk�/s, je t�eba prov�st �pravu t�chto
-  24 sn�mk�/s vide�, aby m�ly spr�vnou NTSC sn�mkovou rychlost. Tato �prava se
-  jmenuje 3:2 pulldown a obecn� je zn�ma jako telecine (proto�e je pulldown
-  �asto prov�d�n b�hem p�enosu filmu na video) a, jednodu�e �e�eno, pracuje tak,
-  �e se film zpomal� na 24000/1001 sn�mk�/s a ka�d� �tvrt� sn�mek se zopakuje.
-</para>
-
-<para>
-  Naopak 鍾dn� speci�ln� �pravy se neprov�d�j� videu pro PAL DVD, kter� b貍�
-  p�i 25 sn�mc�ch/s. (Technicky lze na PAL prov�st telecine, tzv. 2:2 pulldown,
-  ale v praxi se nepou壌v�.) Film s 24 sn�mky/s je jednodu�e p�ehr�v�n rychlost�
-  25 sn�mk�/s. V�sledkem je, �e video b貍� o n�co rychleji, ale pokud nejste
-  vet�elec, tak si rozd�lu ani nev�imnete. V�t�ina film� m� nav�c v�kov�
-  korigovan� zvuk, tak�e p�i p�ehr�v�n� 25 sn�mk�/s v�e zn� jak m� i p�esto, �e
-  zvuk (a proto i cel� video) m� o 4% krat麹 dobu p�ehr�v�n� ne� NTSC DVD.
-</para>
-
-<para>
-  Jeliko� video na PAL DVD nebylo upravov�no, nemus�te si d�lat starosti s jeho
-  sn�mkovou rychlost�. Zdroj m� 25 sn�mk�/s, v畊 rip tak�. Pokud ov�em ripujete
-  NTSC DVD film, mus�te prov�st inverzn� telecine.
-</para>
-
-<para>
-  Filmy to�en� rychlost� 24 sn�mk�/s jsou na NTSC DVD ulo�eny bu� jako
-  30000/1001 po telecine, nebo jako progresivn� (neprokl�dan�) se sn�mkovou
-  24000/1001 sn�mk�/s, na kter�ch by m�l prov�st telecine DVD p�ehr�va� za letu.
-  Nen� to ale z�kon: n�kter� TV s�rie jsou prokl�dan� (nap�. Buffy Lovec up�r�),
-  zat�mco jin� jsou por�znu neprokl�dan� nebo prokl�dan� (nap�. And�l, nebo 24
-  hodin).
-</para>
-
-<para>
-  Doporu�ujeme, abyste si p�e�etli sekci o tom
-  <link linkend="menc-feat-telecine">Jak si poradit s telecine a prokladem na NTSC DVD</link>
-  a nau�ili se jak vyu壌t r�zn� mo�nosti.
-</para>
-
-<para>
-  Pokud ov�em v�t�inou ripujete pouze filmy, nejsp躪 se setk�v�te
-  s neprokl�dan�m nebo prokl�dan�m videem 24 sn�mk�/s. V tom p�pad� m偰ete
-  pou壌t <option>pullup</option> filtr <option>-vf pullup,softskip</option>.
-</para>
-
-</sect2>
-
-<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-encoding-interlaced">
-<title>Enk�dov�n� prokl�dan�ho videa</title>
-
-<para>
-  Pokud je film, kter� chcete enk�dovat, prokl�dan� (NTSC video nebo
-  PAL video), budete si muset vybrat, zda jej chcete "odprolo�it" nebo ne.
-  Zat�mco odstran�n� prokladu u�in� v畊 film pou�iteln�m na progresivn�
-  vykreslovan�ch zobrazova蓁ch jako jsou po蓁ta�ov� monitory a projektory.
-  Cenou za to je, sn躱en� rychlosti z 50 nebo 60000/1001 p�lsn�mk� za sekundu
-  na 25 nebo 30000/1001 sn�mk� za sekundu a zhruba polovina informac� bude
-  z va�eho filmu ztracena ve sc�n�ch s v�znamn�m mno�stv�m pohybu.
-</para>
-
-<para>
-  Proto pokud enk�dujete ve vysok� kvalit� pro archiva�n� 淼ely, doporu�ujeme
-  ponechat film prokl�dan�.
-  V�dy m偰ete prov�st odstran�n� prokladu p�i p�ehr�v�n� pokud zobrazujete
-  na progresivn�m za�zen� a p�ehr�va�e v budoucnosti budou schopny odstra�ovat
-  proklad v pln� p�lsn�mkov� rychlosti, �ili odvozovat 50 nebo 60000/1001
-  �pln�ch sn�mk� za sekundu z prokl�dan�ho videa.
-</para>
-
-<para>
-Kdy� pracujete s prokl�dan�m videem, mus�te zvl畊t� db�t na:
-</para>
-
-<orderedlist>
-<listitem><para>
-  V�ka a svisl� odsazen� mus� b�t n�sobkem 4.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  Jak�koli svisl� �k�lov�n� mus� b�t provedeno v prokl�dan�m re�imu.
-</para></listitem>
-<listitem><para>
-  Postprocesn� a od�umovac� filtry nemus� pracovat podle o�ek�v�n�,
-  dokud neza�d�te, aby zpracov�valy najednou pouze jeden p�lsn�mek a
-  mohou v�m po�kodit video p�i nespr�vn�m pou�it�.
-</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-<para>
-S v�dom�m t�chto souvislost� v�m p�edkl�d�me prvn� p�klad:
-</para>
-<screen>
-  mencoder <replaceable>capture.avi</replaceable> -mc 0 -oac lavc -ovc lavc -lavcopts \
-  vcodec=mpeg2video:vbitrate=6000:ilmv:ildct:acodec=mp2:abitrate=224
-</screen>
-<para>
-Pov�imn�te si voleb <option>ilmv</option> a <option>ildct</option>.
-</para>
-</sect2>
-
-<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-filtering">
-<title>Filtrov�n�</title>
-
-<para>
-  Obecn� byste m�li filtrovat video tak m�lo, jak je to jen mo�n�, abyste
-  z�stali co nejbl躱 DVD origin�lu. O�ez�n� je �asto nutn� (jak jsme ji� �ekli),
-  ale ne�k�lujte video. A�koli zmen�en� rozli�en� je ob�as up�ednost�ov�no p�ed
-  pou�it�m vy更�ch kvantizer�, mus�me se vyhnout ob�ma p�pad�m: pamatujme, �e
-  jsme se ji� na za葹tku rozhodli ob�tovat bity za kvalitu.
-</para>
-
-<para>
-  Rovn貍 neupravujte gamu, kontrast, jas, atd. Co vypad� dob�e na va麹
-  obrazovce, nemus� vypadat dob�e na jin�ch. Tato p�izp�soben� by m�la b�t
-  prov�d�na pouze p�i p�ehr�v�n�.
-</para>
-
-<para>
-  Jednu v�c byste v�ak ud�lat m�li, a to prot�hnout video velmi lehk�m
-  od�umovac� filtr, jako je <option>-vf hqdn3d=2:1:2</option>.
-  Op�t je to proto, abychom mohli n�kter� bity l�pe vyu壌t: pro� s nimi pl�tvat
-  na �um, kdy� si jej m偰ete p�idat p�i p�ehr�v�n�? Zv�en� parametr� pro
-  <option>hqdn3d</option> je�t� v�ce zv�� komprimovatelnost, ale pokud to
-  p�e�enete, riskujete zhor�en� viditelnosti obrazu. Doporu�en� hodnoty okolo
-  (<option>2:1:2</option>) jsou dost konzervativn�; m�li byste voln�
-  experimentovat s vy更�mi hodnotami a posoudit v�sledek sami.
-</para>
-
-</sect2>
-
-<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-lavc-encoding-options">
-<title>Enk�dovac� volby libavcodecu</title>
-
-<para>
-  V ide�ln�m p�pad� byste asi cht�li jen �ct enkod�ru, aby se p�epnul do
-  re�imu "vysok� kvalita" a �el na to.
-  To by bylo jist� hezk�, ale nane�t�st� je to t貍k� zav�st, jeliko� r�zn�
-  volby enk�dov�n� vedou k r�zn� kvalit� v z�vislosti na zdrojov�m materi�lu.
-  To proto, �e komprese z�vis� na vizu�ln�ch vlastnostech dan�ho videa.
-  Nap�klad anime a �iv� akce maj� zcela rozd�ln� vlastnosti a tedy vy�aduj�
-  odli�n� volby pro dosa�en� optim�ln�ho enk�dov�n�.
-  Dobr� zpr�va je, �e n�kter� volby by nikdy nem�ly chyb�t, jako
-  <option>mbd=2</option>, <option>trell</option> a <option>v4mv</option>.
-  Podrobn� popis obvykl�ch enk�dovac�ch voleb naleznete n躱e.
-</para>
-
-
-<itemizedlist>
-<title>Volby k nastaven�:</title>
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">vmax_b_frames</emphasis>: 1 nebo 2 je v po�dku,
-  v z�vislosti na filmu.
-  Poznamenejme, �e libavcodec zat�m nepodporuje uzav�en� GOP (volba
-  <option>cgop</option> zat�m nepracuje), tak�e DivX5 nebude schopen dek�dovat
-  nic enk�dovan�ho s B-sn�mky.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">vb_strategy=1</emphasis>: pom�h� ve sc�n�ch s rychl�m
-  pohybem.
-  Vy�aduje vmax_b_frames >= 2.
-  V n�kter�ch vide�ch m偰e vmax_b_frames sn躱it kvalitu, ale vmax_b_frames=2
-  spolu s vb_strategy=1 pom偰e.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">dia</emphasis>: okruh vyhled�v�n� pohybu. 罷m v�t麹, t�m
-  lep麹 a pomalej麹.
-  Z�porn� hodnoty maj� �pln� jin� v�znam.
-  Dobr�mi hodnotami jsou -1 pro rychl� enk�dov�n�, nebo 2-4 pro pomalej麹.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">predia</emphasis>: p�edpr�chod pro vyhled�v�n� pohybu.
-  Nen� tak d�le�it� jako dia. Dobr� hodnoty jsou 1 (v�choz�) a� 4. Vy�aduje
-  preme=2, aby byla opravdu k n跏emu.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">cmp, subcmp, precmp</emphasis>: Porovn�vac� funkce pro
-  odhad pohybu.
-  Experimentujte s hodnotami 0 (v�choz�), 2 (hadamard), 3 (dct) a 6 (omezen�
-  datov�ho toku).
-  0 je nejrychlej麹 a dostate�n� pro precmp.
-  Pro cmp a subcmp je 2 dobr� pro anime a 3 zase pro �ivou akci.
-  6 m偰e, ale nemus� b�t o n�co lep麹, ale je pomal�.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">last_pred</emphasis>: Po�et prediktor� pohybu
-  p�eb�ran�ch z p�edchoz�ho sn�mku.
-  1-3 nebo tak pom偰ou za cenu men麹ho zdr�en�.
-  Vy更� hodnoty jsou v�ak pomal� a nep�in畊� 鍾dn� dal麹 u�itek.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">cbp, mv0</emphasis>: Ovl�d� v�b�r makroblok�.
-  Mal� ztr�ta rychlosti za mal� zisk kvality.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">qprd</emphasis>: adaptivn� kvantizace zalo�en� na
-  komplexnosti makrobloku.
-  M偰e pomoci i u�kodit v z�vislosti na videu a ostatn�ch volb�ch.
-  Toto m偰e zp�sobovat artefakty, pokud nenastav�te vqmax na n�jakou rozumn�
-  malou hodnotu (6 je dobr�, mo�n� byste ale m�li j�t a� na 4); vqmin=1 m偰e
-  tak� pomoci.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">qns</emphasis>: velmi pomal�, zvl畊� v kombinaci
-  s qprd.
-  Tato volba nut� enkod�r minimalizovat �um d�ky kompresi artefakt�, m�sto aby
-  se sna�il striktn� zachov�vat v�rnost videa. Nepou壌vejte ji, pokud jste ji�
-  nezkusili v�echno ostatn� kam a� to �lo a v�sledek p�esto nen� dost dobr�.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">vqcomp</emphasis>: Vylep�en� ovl�d�n� datov�ho toku.
-  Dobr� hodnoty se li麹 podle videa. M偰ete to bezpe�n� ponechat jak to je,
-  pokud chcete.
-  Sn躱en�m vqcomp pust�te v�ce bit� do sc�n s n�zkou komplexnost�, zv�en�m je
-  po�lete do sc�n s vysokou komplexnost� (v�choz�: 0.5, rozsah: 0-1. doporu�en�
-  rozsah: 0.5-0.7).
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">vlelim, vcelim</emphasis>: Nastav� jedin� koeficient
-  prahu eliminace pro jasov� a barevn� roviny.
-  Ty jsou enk�dov�ny odd�len� ve v�ech MPEGu podobn�ch algoritmech.
-  My�lenka stoj�c� za t�mito volbami je pou�it� dobr� heuristiky pro ur�en�,
-  zda je zm�na v bloku men麹 ne� v�mi nastaven� pr�h a v tom p�pad� se blok
-  enk�duje jako "nezm�n�n�".
-  To �et� bity a mo�n� i zrychl� enk�dov�n�. vlelim=-4 a vcelim=9 se zdaj� b�t
-  dobr� pro hran� filmy, ale p�li� nepomohou s anime; pokud enk�dujete anime,
-  m�li byste je asi nechat beze zm�n.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">qpel</emphasis>: Odhad pohybu s p�esnost� na �tvrt
-  pixelu. MPEG-4 pou壌v� p�esnost na p�l pixelu jako v�choz� p�i vyhled�v�n�
-  pohybu, proto je tato volba spojena s ur�itou re�i�, jeliko� se do v�stupn�ho
-  souboru ukl�d� v�ce informac�.
-  Kompresn� zisk/ztr�ta z�vis� na filmu, ale obvykle to nen� p�li� efektivn�
-  na anime.
-  qpel v�dy zp�sob� zv�en� v�po�etn� n�ro�nosti dek�dov�n� (v praxi +20% �asu
-  CPU).
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">psnr</emphasis>: neovlivn� aktu�ln� enk�dov�n�, ale
-  zaznamen� typ/velikost/kvalitu ka�d�ho sn�mku do log souboru a na konci vyp躪e
-  souhrnn� PSNR (odstup sign�lu od �umu).
-</para></listitem>
-
-</itemizedlist>
-
-<itemizedlist>
-<title>Volby se kter�mi nedoporu�ujeme si hr�t:</title>
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">vme</emphasis>: V�choz� je nejlep麹.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">lumi_mask, dark_mask</emphasis>: Psychovizu�ln�
-  adaptivn� kvantizace.
-  Nehrajte si s t�mito volbami, pokud v�m jde o kvalitu. Rozumn� hodnoty mohou
-  b�t efektivn� ve va�em p�pad�, ale pozor, je to velmi subjektivn�.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">scplx_mask</emphasis>: Sna壌 se p�edch�zet blokov�m
-  artefakt�m, ale postprocesing je lep麹.
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-
-</sect2>
-
-<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-example">
-<title>P�klad</title>
-
-<para>
-  Tak�e jste si koupili zbrusu novou kopii filmu Harry Potter a Tajemn� komnata
-  (�iroko�hlou verzi samoz�ejm�) a chcete si toto DVD ripnout, tak�e si jej
-  m偰ete p�idat do sv�ho Dom�c�ho kino-po蓁ta�e PC. Je to region 1 DVD, tak�e je
-  v NTSC. N躱e uveden� p�klad je st�le vhodn� i pro PAL, jen mus�te vynechat
-  <option>-ofps 24000/1001</option> (proto�e v�stupn� sn�mkov� rychlost je
-  shodn� se vstupn�) a p�irozen� budou rozd�ln� sou�adnice pro o�ez.
-</para>
-
-<para>
-  Po spu�t�n� <option>mplayer dvd://1</option>, postupujeme podle informac�
-  obsa�en�ch v sekci <link linkend="menc-feat-telecine">Jak nalo�it s telecine
-  a prokladem v NTSC DVD</link> a zjist�me �e je to 24000/1001 neprokl�dan�
-  video, tak�e nepot�ebujeme pou壌t inverzn� telecine filtr, jako je
-  <option>pullup</option> nebo <option>filmdint</option>.
-</para>
-
-<para>
-  D�le mus�me zjistit vhodn� o�ezov� obd�ln�k, tak�e pou�ijeme filtr cropdetect:
-
-  <screen>mplayer dvd://1 -vf cropdetect</screen>
-
-  Ujist�te se, �e jste p�e�li p�es zapln�n� sn�mek (n�jakou jasnou sc�nu) a
-  v konzoli <application>MPlayer</application>u uvid�te:
-
-  <screen>crop area: X: 0..719  Y: 57..419  (-vf crop=720:362:0:58)</screen>
-
-  Potom p�ehrajeme film s t�mto filtrem, abychom otestovali jeho spr�vnost:
-
-  <screen>mplayer dvd://1 -vf crop=720:362:0:58</screen>
-
-  A zjist�me, �e to vypad� zcela v po�dku. D�le se ujist�me, �e 麹�ka i v�ka
-  jsou n�sobky 16. ��ka je v po�dku, v�ka ov�em ne. Proto�e jsme nepropadli
-  v sedm� t�d� z matematiky, v�me, �e nejbli捷�m n�sobkem 16 ni捷�m ne� 362 je
-  352.
-</para>
-
-<para>
-  Mohli bychom pou壌t <option>crop=720:352:0:58</option>, ale bude lep麹
-  ust�ihnout kousek naho�e i dole, tak�e zachov�me st�ed. Zkr�tili jsme v�ku
-  o 10 pixel�, ale nechceme zv�it odsazen� y o 5 pixel�, proto�e je to lich�
-  蓁slo, co� by nep�zniv� ovlivnilo kvalitu. M�sto toho zv��me odsazen� y o 4
-  pixely:
-
-  <screen>mplayer dvd://1 -vf crop=720:352:0:62</screen>
-
-  Dal麹 d�vod pro odst�i�en� pixel� shora i zdola je to, �e si m偰eme b�t jisti
-  odst�i�en�m nap�l �ern�ch pixel� pokud existuj�. Pokud je v�ak va�e video
-  telecinov�no, ujist�te se, �e m�te v �et�zu filtr� <option>pullup</option>
-  filtr (nebo jin� filtr pro inverzi telecine, kter� hodl�te pou壌t) je�t� p�ed
-  odstran�n�m prokladu a o�ezem. (Pokud se rozhodnete zachovat va�e video
-  prokl�dan�, pak se ujist�te, �e va�e vertik�ln� odsazen� (offset)
-  je n�sobkem 4.)
-</para>
-
-<para>
-  Pokud si d�l�te starosti se ztr�tou t�ch 10 pixel�, mo�n� rad�ji sn躱�te
-  rozm�ry na nejbli捷� n�sobek 16. �et�zec filtr� by pak vypadal asi takto:
-
-  <screen>-vf crop=720:362:0:58,scale=720:352</screen>
-
-  Takov�to zmen�en� videa bude znamenat ztr�tu mal�ho mno�stv� detail�, co� bude
-  pravd�podobn� st貍� post�ehnuteln�. Zv�t�ov�n� by naopak vedlo ke sn躱en�
-  kvality (pokud byste nezv�ili datov� tok). O�ez odstran� tyto pixely �pln�.
-  To je jedna z v�c�, kterou byste si m�li uv畩it pro ka�d� p�pad zvl畊�.
-  Nap�klad pokud bylo DVD video vyrobeno pro televizi, m�li byste se vyvarovat
-  vertik�ln�mu �k�lov�n�, jeliko� po�et �dk� odpov�d� origin�ln� nahr�vce.
-</para>
-
-<para>
-  P�i prohl�dce jsme zjistili, �e video je pom�rn� ak�n�, s vysok�m po�tem
-  detail�, tak�e jsme zvolili datov� tok 2400 Kbit�.
-</para>
-
-<para>
-  Nyn� jsme p�ipraveni prov�st dvoupr�chodov� enk�dov�n�. Pr�chod jedna:
-
-  <screen>mencoder dvd://1 -ofps 24000/1001 -oac copy -vf crop=720:352:0:62,hqdn3d=2:1:2 -ovc lavc \
--lavcopts vcodec=mpeg4:vbitrate=2400:v4mv:mbd=2:trell:cmp=3:subcmp=3:mbcmp=3:autoaspect:vpass=1 \
--o Harry_Potter_2.avi</screen>
-
-  A pr�chod dva je stejn�, jen nastav�me <option>vpass=2</option>:
-
-  <screen>mencoder dvd://1 -ofps 24000/1001 -oac copy -vf crop=720:352:0:62,hqdn3d=2:1:2 -ovc lavc \
--lavcopts vcodec=mpeg4:vbitrate=2400:v4mv:mbd=2:trell:cmp=3:subcmp=3:mbcmp=3:autoaspect:vpass=2 \
--o Harry_Potter_2.avi</screen>
-</para>
-
-<para>
-  Volby <option>v4mv:mbd=2:trell</option> velmi zv�� kvalitu za cenu �asov�
-  n�ro�nosti enk�dov�n�. Vcelku nen� d�vod tuto volbu vypustit, pokud je
-  prim�rn�m c�lem kvalita. Volby <option>cmp=3:subcmp=3:mbcmp=3</option>
-  vyberou porovn�vac� funkci, kter� poskytuje lep麹 kvalitu, ne� v�choz�.
-  S t�mto parametrem m偰ete zkusit experimentovat (nahl�dn�te do man str�nky pro
-  seznam mo�n�ch hodnot), jeliko� r�zn� funkce mohou m�t velk� vliv na kvalitu
-  v z�vislosti na zdrojov�m materi�lu. Nap�klad pokud zjist�te, �e
-  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> produkuje p�li� mnoho
-  �tvere�kov�ch artefakt�, m偰ete zkusit zvolit experiment�ln� NSSE jako
-  porovn�vac� funkci p�es <option>*cmp=10</option>.
-</para>
-
-<para>
-  V p�pad� tohoto filmu bude v�sledn� AVI dlouh� 138 minut a velik� kolem 3GB.
-  A proto�e jste �ekli, �e na velikosti nez�le壌, je to p�ijateln� velikost.
-  Ale pokud byste jej cht�li men麹, m偰ete zkusit ni捷� datov� tok.
-  Efekt zvy�ov�n� datov�ho toku se toti� neust�le sni�uje, tak�e zat�mco je
-  zlep�en� po zv�en� z 1800 Kbit� na 2000 Kbit� zjevn�, nemus� b�t ji� tak
-  velk� nad 2000 Kbit�. Beze v�eho s t�m experimentujte, dokud nebudete
-  spokojeni.
-</para>
-
-<para>
-  Jeliko� jsme prot�hli video od�umovac�m filtrem, m�li bychom jej trochu p�idat
-  b�hem p�ehr�v�n�. To, spolu s <option>spp</option> post-procesn�m filtrem,
-  znateln� zv�� vn�manou kvalitu a pom偰e odstranit �tvere�kov� artefakty ve
-  videu. S <application>MPlayer</application>ovou volbou <option>autoq</option>
-  m偰e b�t mno�stv� postprocesingu prov�d�n�ho filtrem spp p�izp�sobov�no
-  vyt躱en� CPU. V tuto chv�li rovn貍 m偰ete prov�st korekci gama a/nebo barevnou
-  korekci k dosa�en� nejlep麹ch v�sledk�. Nap�klad:
-
-  <screen>mplayer Harry_Potter_2.avi -vf spp,noise=9ah:5ah,eq2=1.2 -autoq 3</screen>
-
-</para>
-</sect2>
-
-<sect2 id="menc-feat-dvd-mpeg4-muxing">
-<title>Muxov�n� (multiplexov�n�)</title>
-<para>
-  Nyn�, kdy� m�te sv� video enk�dovan�, budete jej nejsp躪 cht�t muxovat
-  s jedn�m nebo v�ce zvukov�mi stopami do nosn�ho filmov�ho form�tu, jako je
-  AVI, MPEG, Matroska nebo NUT.
-  <application>MEncoder</application> je zat�m schopen zvuk a video zapracovat
-  pouze do nosn�ch form�t� MPEG a AVI.
-  Nap�klad:
-  <screen>mencoder -oac copy -ovc copy  -o <replaceable>v�stupn�_film.avi</replaceable> -audiofile <replaceable>vstupn�_audio.mp2</replaceable> <replaceable>vstupn�_video.avi</replaceable></screen>
-  To by m�lo slou�it video soubor <replaceable>vstupn�_video.avi</replaceable>
-  a zvukov� soubor <replaceable>vstupn�_audio.mp2</replaceable>
-  do AVI souboru <replaceable>v�stupn�_film.avi</replaceable>.
-  Tento p�kaz pracuje s MPEG-1 layer I, II a III (zn�m�m jako MP3) zvukem,
-  WAV a tak� n�kolika dal麹mi form�ty zvuku.
-</para>
-
-<para>
-  <application>MEncoder</application> obsahuje experiment�ln� podporu pro
-  <systemitem class="library">libavformat</systemitem>, co� je knihovna
-  z projektu FFmpeg, kter� podporuje muxov�n� a demuxov�n� cel� �ady nosn�ch
-  form�t�.
-  Nap�klad:
-  <screen>mencoder -oac copy -ovc copy  -o <replaceable>v�stupn�_film.asf</replaceable> -audiofile <replaceable>vstupn�_audio.mp2</replaceable> <replaceable>vstupn�_video.avi</replaceable> -of lavf -lavfopts format=asf</screen>
-  To provede stejnou �innost jako p�edchoz� p�klad, av�ak v�stupn�m form�tem
-  bude ASF.
-  Pros�m berte na v�dom�, �e tato podpora je velmi experiment�ln� (ale de ode
-  dne lep麹) a bude funk�n� pouze pokud jste zkompilovali
-  <application>MPlayer</application> s podporou pro
-  <systemitem class="library">libavformat</systemitem> (co� znamen�, �e
-  p�edkompilovan� bin�rn� verze nebude v�t�inou fungovat).
-</para>
-
-<sect3 id="menc-feat-dvd-mpeg4-muxing-avi-limitations">
-<title>Limitace nosn�ho form�tu AVI</title>
-<para>
-  A�koli je to po MPEG-1 nejpodporovan�j麹 nosn� form�t, m� AVI i jist�
-  z�sadn� nedostatky. Snad nejviditeln�j麹 je re�ie.
-  Na ka�d� chunk AVI souboru je 24 bajt� ztraceno na hlavi�ky a index.
-  To se projev� asi 5 MP na hodinu, neboli 1-2.5% prodlou�en� 700 MB filmu.
-  Nevypad� to jako mnoho, ale m偰e to znamenat rozd�l mezi mo�nost� pou壌t
-  video p�i 700 kbitech/s nebo 714 kbitech/s a tady se ka�d� bit projev� na
-  kvalit�.
-</para>
-
-<para>
-  Nav�c k t�to neefektivit� m� AVI tak� n�sleduj�c� hlavn� omezen�:
-</para>
-
-<orderedlist>
-<listitem>
-<para>
-  M偰e b�t uchov�v�n pouze obsah s konstantn� sn�mkovou rychlost�. To je
-  zvl畊t� omezuj�c�, kdy� m� p�vodn� materi�l, kter� chcete enk�dovat, sm躪en�
-  obsah. Nap�klad sm�s NTSC videa a filmov�ho materi�lu.
-  Jist貍e jsou zde cesti�ky, kter� umo�n� ulo�it obsah se sm躪enou sn�mkovou
-  rychlost� v AVI, ale ty zvy�uj� (ji� tak velkou) re�ii p�tin�sobn� nebo v�c,
-  proto nejsou praktick�.
-</para>
-</listitem>
-<listitem>
-<para>
-  Zvuk v AVI mus� m�t bu� konstantn� datov� tok (CBR) nebo konstantn� velikost
-  r�mce (�ili v�echny r�mce se dek�duj� na stejn� po�et vzork�).
-  Nane�t�st� ten nejefektivn�j麹 kodek, Vorbis, nespl�uje ani jeden z t�chto
-  po�adavk�.
-  Pokud tedy pl�nujete ulo�it sv�j film do AVI, budete muset pou壌t m�n�
-  efektivn� kodek, jako MP3 nebo AC3.
-</para>
-</listitem>
-</orderedlist>
-
-<para>
-  Z v�e uveden�ch d�vod� <application>MEncoder</application> zat�m
-  nepodporuje prom�nnou sn�mkovou rychlost ani enk�dov�n� do Vorbisu.
-  Nemus�te to v�ak pova�ovat za omezen�, jestli�e je
-  <application>MEncoder</application> jedin�m n�strojem pro va�e
-  enk�dov�n�. Nakonec je mo�n� pou壌t <application>MEncoder</application> pouze
-  pro enk�dov�n� videa a pak pou壌t extern� n�stroje pro enk�dov�n� zvuku a
-  namuxov�n� do jin�ho nosn�ho form�tu.
-</para>
-</sect3>
-
-<sect3 id="menc-feat-dvd-mpeg4-muxing-matroska">
-<title>Muxov�n� do nosn�ho form�tu Matroska</title>
-<para>
-  Matroska je svobodn� a otev�en� standard nosn�ho form�tu, zam踐en� na
-  nab�dku mnoha pokro�il�ch vlastnost�, kter� star麹 nosn� form�ty, jako AVI,
-  nemohou poskytnout.
-  Nap�klad Matroska podporuje zvuk s prom�nn�m datov�m tokem (VBR),
-  prom�nn� sn�mkov� rychlosti (VFR), kapitoly, p�lohy soubor�, k�d pro
-  detekci chyb (EDC) a modern� A/V kodeky jako "Advanced Audio
-  Coding" (AAC), "Vorbis" nebo "MPEG-4 AVC" (H.264), z nich� 鍾dn� nelze
-  pou壌t v AVI.
-</para>
-
-<para>
-  N�stroje pro vytv癢en� Matroska soubor� jsou souhrnn� nazv�ny 
-  <application>mkvtoolnix</application> a jsou dostupn� pro v�t�inu Unixov�ch
-  platforem a stejn� tak <application>Windows</application>.
-  Proto�e je Matroska otev�en� standard, m偰ete naj�t jin� n�stroje, kter� v�m
-  l�pe padnou, ale proto�e mkvtoolnix je nejroz麹�en�j麹 a je podporov�n
-  p�mo Matroska t�mem, pokryjeme jen jejich pou�it�.
-</para>
-
-<para>
-  Asi nejsnaz麹 zp�sob, jak za蓁t s Matroskou je pou壌t 
-  <application>MMG</application>, grafickou nadstavbu dod�vanou s
-  <application>mkvtoolnix</application> a �dit se
-  <ulink url="http://www.bunkus.org/videotools/mkvtoolnix/doc/mkvmerge-gui.html">n�vodem k mkvmerge GUI (mmg)</ulink>
-</para>
-
-<para>
-  M偰ete rovn貍 muxovat zvukov� a video soubory z p�kazov�ho �dku:
-  <screen>mkvmerge -o <replaceable>v�stup.mkv</replaceable> <replaceable>vstupn�_video.avi</replaceable> <replaceable>vstupn�_audio1.mp3</replaceable> <replaceable>vstupn�_audio2.ac3</replaceable></screen>
-  To spoj� video soubor <replaceable>vstupn�_video.avi</replaceable>
-  a dva zvukov� soubory <replaceable>vstupn�_audio1.mp3</replaceable>
-  a <replaceable>vstupn�_audio2.ac3</replaceable> do Matroska souboru
-  <replaceable>v�stup.mkv</replaceable>.
-  Matroska, jak jsme ji� �ekli, um� mnohem v�c ne� to, jako v�ce zvukov�ch stop
-  (v�etn� dolad�n� audio/video synchronizace), kapitoly, titulky, st�h�n�,
-  atd...
-  Detaily naleznete v dokumentaci k t�mto aplikac�m.
-</para>
-
-</sect3>
-
-</sect2>
-
-</sect1>
-
-<sect1 id="menc-feat-x264">
-<title>Enk�dov�n� s <systemitem class="library">x264</systemitem> kodekem</title>
-<para>
-  <systemitem class="library">x264</systemitem> je svobodn� knihovna pro
-  enk�dov�n� H.264/AVC video proud�.
-  P�e zah�jen�m enk�dov�n� budete muset <link linkend="codec-x264-encode">
-  nastavit jej� podporu v<application>MEncoder</application>u</link>.
-</para>
-
-<sect2 id="menc-feat-x264-intro">
-<title>Jak� volby bychom m�li nastavit pro nejlep麹 v�sledky?</title>
-
-<para>
-  Za�n�te pros�m prostudov�n�m 葹sti
-  <systemitem class="library">x264</systemitem> v man str�nce
-  <application>MPlayer</application>u.
-  Tato sekce je zam�lena jako dopln�k man str�nky.
-</para>
-
-<orderedlist>
-<title>Obecn� jsou zde t�i typy uva�ov�n� p�i volb� vhodn�ch voleb enkod�ru:
-</title>
-  <listitem><para>�asov� n�ro�nost enk�dov�n� vs. kvalita</para></listitem>
-  <listitem><para>Volby rozhoduj�c� o typu sn�mk�</para></listitem>
-  <listitem><para>Volby ovliv�uj�c� kontrolu datov�ho toku a kvantizaci</para></listitem>
-</orderedlist>
-
-<para>
-  Tento n�vod se v�t�inou zam踐uje na prvn� skupinu voleb.
-  Dal麹 dv� skupiny �asto z�le壌 na osobn�ch preferenc�ch a individu�ln�ch
-  po�adavc�ch.
-</para>
-
-<para>
-  Ne� budeme pokra�ovat, poznamenejme, �e tento n�vod pou壌v� jedin� m踐�tko
-  kvality: celkov� PSNR.
-  Stru�n� vysv�tlen� co je to PSNR, naleznete
-  <ulink url="http://en.wikipedia.org/wiki/PSNR">ve Wikipedii pod heslem PSNR</ulink>.
-  Celkov� PSNR je posledn� hl畊en� PSNR 蓁slo p�i za�azen� volby
-  <option>psnr</option> v <option>x264encopts</option>.
-  Kdykoli p躪eme o PSNR, je jedn�m z p�edpoklad� tohoto sd�len�
-  to, �e jsou pou�ity shodn� datov� toky.
-</para>
-
-<para>
-  T�m踐 v�echny koment癢e v tomto n�vodu p�edpokl�daj�, �e enk�dujete
-  dvoupr�chodov�.
-  P�i porovn�v�n� voleb jsou zde dva hlavn� d�vody pro pou�it� dvoupr�chodov�ho
-  enk�dov�n�.
-  Zaprv�, dvoupr�chodov� enk�dov�n� v�m z�sk� zhruba 1dB PSNR, co� je
-  znateln� rozd�l.
-  Zadruh�, testov�n� voleb pomoc� p�m�ho porovn�n� kvality v jednopr�chodov�ch
-  v�sledc�ch je pochybn�, jeliko� se datov� tok zna�n� li麹 s ka�d�m
-  enk�dov�n�m.
-  Nen� v�dy snadn� ur�it, zda se zm�nila kvalita d�ky zm�n� voleb, nebo
-  z v�t麹 葹sti odpov�daj� zm�n�m datov�ho toku.
-</para>
-
-<para>
-  Z voleb, kter� umo条uj� vym�nit �as za kvalitu, jsou obvykle nejd�le�it�j麹
-  <option>subq</option> a <option>frameref</option>.
-  M�te-li z�jem ovlivnit jak rychlost, tak kvalitu, jsou to prvn� volby,
-  kter� byste m�li zv畩it.
-</para>
-
-<para>
-  Ve smyslu rychlosti se spolu volby <option>frameref</option> a
-  <option>subq</option> velmi siln� ovliv�uj�.
-  Zku�enosti ukazuj�, �e p�i jednom referen�n�m sn�mku si
-  <option>subq=5</option> vezme asi o 35% v�ce �asu ne�
-  <option>subq=1</option>.
-  P�i 6 referen�n�ch sn�mc�ch naroste spomalen� nad 60%.
-  Vliv <option>subq</option> na PSNR se zd� b�t pom�rn� st�l�,
-  bez ohledu na po�et referen�n�ch sn�mk�.
-  Typicky <option>subq=5</option> z�sk� 0.2-0.5 dB
-  celkov�ho PSNR p�es <option>subq=1</option>.
-  To je obvykle ji� viditeln�.
-</para>
-
-</sect2>
-
-<sect2 id="menc-feat-x264-encoding-options">
-<title>Enk�dovac� volby x264</title>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">frameref</emphasis>:
-  V�choz� nastaven� <option>frameref</option> je 1, ale nem�lo by to b�t br�no
-  tak, �e je rozumn� nastavovat jej na 1.
-  Pouh� zv�en� <option>frameref</option> na 2 z�sk� okolo
-  0.15dB PSNR s 5-10% spomalen�m, co� je z�ejm� dobr� obchod.
-  <option>frameref=3</option> z�sk� kolem 0.25dB PSNR nav�c k
-  <option>frameref=1</option>, co� ji� m偰e b�t viditeln�
-  rozd�l.
-  <option>frameref=3</option> je asi o 15% pomalej麹 ne�
-  <option>frameref=1</option>.
-  Nane�t�st� se zisk rychle vytr�c�.
-  Pr� <option>frameref=6</option> m偰ete o�ek�vat zisk pouze
-  0.05-0.1 dB nad <option>frameref=3</option> p�i dodate�n�m
-  15% zpomalen�.
-  Nad <option>frameref=6</option> je zisk kvality obvykle velmi mal�
-  (a�koli byste m�li m�t na pam�ti, �e se to m偰e v�razn� li�it v z�vislosti
-  na zdrojov�m materi�lu).
-  V pom�rn� typick�m p�pad� zlep麹 <option>frameref=12</option>
-  celkov� PSNR o pouh� 0.02dB nad <option>frameref=6</option>,
-  p�i spomalen� o 15%-20%.
-  P�i tak vysok�ch hodnot�ch <option>frameref</option> lze �ct pouze
-  jedinou dobrou v�c, a to �e jejich dal麹 zvy�ov�n� t�m踐 nikdy
-  <emphasis role="bold">nesn躱�</emphasis> PSNR, ale dal麹 zisk kvality
-  je st貍� m踐iteln�, nato� viditeln�.
-</para>
-<note><title>Pozn�mka:</title>
-<para>
-  Zv�en� <option>frameref</option> na nem�stn� vysokou hodnotu
-  <emphasis role="bold">m偰e</emphasis> a
-  <emphasis role="bold">obvykle taky sn躱�</emphasis>
-  efektivitu k�dov�n�, pokud vypnete CABAC.
-  Se zapnut�m CABAC (v�choz� chov�n�) se zd� b�t mo�nost nastavit
-  <option>frameref</option> "p�li� vysoko" p�li� vzd�len� na to,
-  abyste se t�m museli tr�pit a v budoucnu mohou optimalizace
-  tuto mo�nost zcela vylou�it.
-</para>
-</note>
-<para>
-  Pokud v�m z�le壌 na rychlosti, b�v� vhodn�m kompromisem pou壌t
-  n�zk� hodnoty <option>subq</option> a <option>frameref</option>
-  v prvn�m pr�chodu a zv�it je ve druh�m.
-  Typicky to m� zanedbateln� z�porn� vliv na kone�nou kvalitu:
-  Pravd�podobn� strat�te m�n� ne� 0.1dB PSNR, co� by m�l b�t a� p�li�
-  mal� rozd�l, ne� aby byl vid�t.
-  Odli�n� hodnoty <option>frameref</option> v�ak mohou m�sty ovlivnit
-  volbu typu sn�mku.
-  Nejsp躪 to budou ojedin�l� p�pady, ale chcete-li si b�t zcela jisti,
-  zjist�te, jestli va�e video obsahuje bu� bl�skav� vzory p�es celou obrazovku,
-  nebo rozs�hl� kr�tkodob� zm�ny, kter� by mohly vynutit I-sn�mek.
-  Nastavte <option>frameref</option> pro prvn� pr�chod tak, aby byl
-  dostate�n� velk� pro pokryt� doby bliknut� (nebo zm�ny).
-  Nap�klad, pokud sc�na p�ep�n� tam a zp�t mezi dv�ma obr�zky p�es t�i sn�mky,
-  nastavte <option>frameref</option> pro prvn� pr�chod na 3 a v�ce.
-  Tento p�pad je nejsp躪 zcela ojedin�l� v hran�ch filmech, ale ob�as se
-  vyskytuje v z�znamech z videoher.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">me</emphasis>:
-  Tato volba je ur�ena pro v�b�r metody vyhled�v�n� pohybu.
-  Zm�nou t�to volby jednodu�e m�n�te pom�r kvalita-versus-rychlost.
-  Volba <option>me=1</option> je jen o m�lo procent rychlej麹 ne�
-  v�choz� vyhled�v�n� za cenu pod 0.1dB glob�ln�ho PSNR.
-  V�choz� nastaven� (<option>me=2</option>) je rozumn�m kompromisem
-  mezi rychlost� a kvalitou. Volba <option>me=3</option> z�sk� o tro�ku m�n�
-  ne� 0.1dB glob�ln� PSNR, p�i spomalen�, kter� se li麹 v z�vislosti na
-  <option>frameref</option>.  P�i vysok�ch hodnot�ch
-  <option>frameref</option> (�ekn�me 12 nebo tak), je <option>me=3</option>
-  asi o 40% pomalej麹 ne� v�choz� <option> me=2</option>. P�i
-  <option>frameref=3</option>, klesne zp�soben� spomalen� na
-  25%-30%.
-</para>
-<para>
-  Volba <option>me=4</option> pou壌v� tak rozs�hl� vyhled�v�n�, �e je p�li�
-  pomal� pro praktick� vyu�it�.
-</para>
-</listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">4x4mv</emphasis>:
-  Tato volba zap�n� pou�it� pod葹st� 8x4, 4x8 a 4x4 v predikovan�ch
-  makrobloc�ch. Jej� aktivace vede k pom�rn� st�l� 
-  10%-15% ztr�t� rychlosti. Tato volba je pom�rn� neu�ite�n� ve zdroji
-  obsahuj�c�m pouze pomal� pohyb, naproti tomu u n�kter�ch zdroj� s rychl�m
-  pohybem, p�esn�ji zdroj� s velk�m mno�stv�m mal�ch pohybliv�ch objekt�,
-  m偰ete o�ek�vat zisk okolo 0.1dB.
-</para>
-</listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">bframes</emphasis>:
-  Pou�itelnost B-sn�mk� je ve v�t�in� ostatn�ch kodek� diskutabiln�.
-  V H.264 se to zm�nilo: jsou zde nov� techniky a typy blok� pro pou�it�
-  v B-sn�mc�ch.
-  Obvykle i naivn� algoritmus pro v�b�r B-sn�mku m偰e zajistit znateln�
-  zisk PSNR.
-  Tak� je zaj�mav�, �e pokud vypnete adaptivn� rozhodov�n� o B-sn�mku
-  (<option>nob_adapt</option>), zv�� obvykle enk�dov�n� s
-  <option>bframes</option> o trochu rychlost enk�dov�n�.
-</para>
-<para>
-  S vypnut�m adaptivn�m rozhodov�n�m o B-sn�mku
-  (<option>x264encopts</option>'s <option>nob_adapt</option>),
-  se optim�ln� hodnota t�to volby obvykle pohybuje od
-  <option>bframes=1</option> do <option>bframes=3</option>.
-  Se zapnut�m adaptivn�m rozhodov�n�m o B-sn�mku (v�choz� chov�n�),
-  je obvykle bezpe�n� pou壌t vy更� hodnoty; enkod�r se pokus� sn躱it
-  pou�it� B-sn�mk� ve sc�n�ch, kde by sn躱ily kompresi.
-</para>
-<para>
-  Pokud v�bec pou�ijete <option>bframes</option>, zva�te
-  nastaven� maxim�ln�ho po�tu B-sn�mk� na 2 nebo v�ce, pokud chcete
-  t貍it z v畩en� predikce.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">b_adapt</emphasis>:
-  Pozn�mka: V�choz� je zapnuto.
-</para>
-<para>
-  Je-li tato volba zapnuta, bude enkod�r pou壌vat jendoduchou
-  heuristiku pro sn躱en� po�tu B-sn�mk� ve sc�n�ch, kde by jejich
-  pou�it�m p�li� nez�skaly.
-  M偰ete pou壌t <option>b_bias</option> pro nastaven� jak p�telsk�
-  bude enkod�r k B-sn�mk�m.
-  Spomalen� p�soben� adaptivn�mi B-sn�mky je nyn� sp躪e mal�, ale
-  stejn� tak potenci�ln� zisk kvality.
-  Obvykle v�ak nijak ne�kod�.
-  Poznamenejme, �e ovliv�uje rychlost a rozhodov�n� o typu sn�mku pouze
-  v prvn�m pr�chodu.
-  <option>b_adapt</option> a <option>b_bias</option> nemaj� 鍾dn� vliv
-  v n�slydn�ch pr�chodech.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">b_pyramid</emphasis>:
-  Pokud pou壌v�te >=2 B-sn�mky, m偰ete tak� zapnout tuto volbu; jak
-  �k� man str�nka, dostanete mal� zv�en� kvality bez ztr�ty rychlosti.
-  Poznamenejme, �e tato videa nelze 蓁st dekod�ry zalo�en�mi na libavcodec
-  star麹mi ne� 5. b�ezna 2005.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">weight_b</emphasis>:
-  V typick�ch p�padech tato volba nep�in畊� velk� zisk.
-  V prol�nac�ch nebo stm�vac�ch sc�n�ch v�ak v畩en� predikce
-  umo条uje pom�rn� velkou �sporu datov�ho toku.
-  V MPEG-4 ASP b�v� stm�v�n� obvykle nejl�pe k�dov�no jako s�rie
-  velk�ch I-sn�mk�; pou�it� v畩en� predikce v B-sn�mc�ch umo条uje
-  zm�nit alespo� n�kter� z nich na rozumn� men麹 B-sn�mky.
-  Spomalen� enk�dov�n� se zd� b�t minim�ln�, pokud n�jak� je.
-  Rovn貍, v rozporu s t�m, co si n�kte� lid� mohou myslet,
-  po�adavky dekod�ru na CPU nejsou v畩enou predikc� ovlivn�ny,
-  ostatn� mo�nosti jsou stejn� n�ro�n�.
-</para>
-<para>
-  Nane�t�st� m� aktu�ln� algoritmus adaptivn�ho rozhodov�n� o B-sn�mc�ch
-  v�raznou tendenci vyvarovat se B-sn�mk� p�i stm�v�n�.
-  Dokud se to nezm�n�, bude dobr� p�idat
-  <option>nob_adapt</option> do x264encopts, pokud o�ek�v�te, �e stm�v�n�
-  bude m�t znateln� vliv ve va�em konkr�tn�m klipu.
-</para></listitem>
-
-<listitem><para>
-  <emphasis role="bold">deblockalpha, deblockbeta</emphasis>:
-  Toto bude pon�kud kontroverzn�.
-</para>
-<para>
-  H.264 definuje jednoduchou deblokuj�c� proceduru na I-bloc�ch, kter�
-  pou壌v� p�ednastaven� s�ly a prahy na QP dan�ho bloku.
-  Ve v�choz�m stavu jsou bloky s n�zk�m QP siln� filtrov�ny a bloky s
-  n�zk�m QP nejsou deblokov�ny v�bec.
-  P�ednastaven� s�ly definovan� standardem jsou dob�e voleny a
-  odchylky jsou velmi dobr�, tak�e jsou PSNR optim�ln� pro jak�koli
-  video, kter� zkou麹te enk�dovat.
-  Volby <option>deblockalpha</option> a <option>deblockbeta</option>
-  v�m umo�n� nastavit odchylky p�ednastaven�ch deblokovac�ch prah�.
-</para>
-<para>
-  Zd� se, �e si mnoho lid� mysl�, �e je vhodn� v�razn� sn躱it s�lu (�ekn�me, -3)
-  deblokovac�ho filtru.
-  To v�ak nen� t�m踐 nikdy dobr� n�pad a v mnoha p�padech lid�, kte�
-  tak �in�, dob�e nerozum� jak v�choz� deblokov�n� pracuje.
-</para>
-<para>
-  Prvn� a nejd�le�it�j麹 v�c, kterou byste m�li o in-loop deblokovac�m
-  filtru v�d�t je, �e v�choz� nastaven� prah� je t�m踐 v�dy optim�ln�
-  vzhledem k PSNR.
-  V �dk�ch p�padech kdy nen�, je ide�ln� odchylka plus m�nus 1.
-  Zm�na deblokuj�c�ch parametr� o v�t麹 hodnotu vede t�m踐 s jistotou
-  ke zhor�en� PSNR.
-  Zes�len� filtru set�e v�ce detail�; zeslaben� zv�� viditelnost �tvere�kov�n�.
-</para>
-<para>
-  Rozhodn� je nevhodn� sni�ovat deblokovac� prahy, pokud m� va�e video
-  n�zkou prostorovou komplexnost (�ili nemnoho detail� nebo �umu).
-  In-loop filtr t�m踐 perfektn� kryje artefakty, kter� se vyskytnou.
-  Pokud m� v�ak zdroj vysokou prostorovou komplexnost, jsou artefakty
-  h嶸e rozeznateln�.
-  To proto, �e krou�kov�n� m� tendenci vypadat jako detail nebo �um.
-  Lidsk� vizu�ln� vn�mavost si snadno pov�imne, kdy� je odstran�n detail,
-  ale obt躱n�ji si v�imne, kdy� je �patn� reprezentov�n �um.
-  Kdy� p�jde na subjektivn� kvalitu, je �um 葹ste�n� zam�niteln� s detaily.
-  Sn躱en�m s�ly deblokovac�ho filtru nejsp躪e zv��te chybu p�id�n�m
-  krou�kov�ch artefakt�, ale oko si toho nev�imne, proto�e si splete
-  artefakty s detaily.
-</para>
-
-<para>
-  To v�ak <emphasis role="bold">st�le</emphasis> neospravedl�uje
-  sn躱en� s�ly deblokovac�ho filtru.
-  Obecn� dostanete kvalitn�j麹 �um z postprocesingu.
-  Pokud va�e H.264 videa vypadaj� p�li� rozmazan� nebo flekat�, zkuste si
-  pohr�t s
-  <option>-vf noise</option> p�i p�ehr�v�n�.
-  <option>-vf noise=8a:4a</option> by m�lo zamaskovat v�t�inu smazan�ch
-  artefak�.
-  T�m踐 jist� to bude vypadat l�pe ne� to, co dostanete pomoc�
-  podv�d�n� deblokovac�ho filtru.
-</para></listitem>
-</itemizedlist>
-</sect2>
-</sect1>
-
-<sect1 id="menc-feat-telecine">
-<title>Jak nalo�it s telecine a prokladem v NTSC DVD</title>
-
-<sect2 id="menc-feat-telecine-intro">
-<title>P�edstaven�</title>
-<formalpara>
-<title>Co je to telecine?</title>
-<para>
-  Pokud moc nerozum�te tomu, co je naps�no v tomto dokumentu, doporu�ujeme
-  nav�t�vit tuto str�nku:
-  <ulink url="http://www.divx.com/support/guides/guide.php?gid=10">http://www.divx.com/support/guides/guide.php?gid=10</ulink>
-  Na t�to adrese je srozumiteln� a rozumn� vy�erp�vaj�c� popis co je to
-  telecine.
-</para></formalpara>
-
-<formalpara>
-<title>Pozn�mka k 蓁sl�m.</title>
-<para>
-  Mnoho dokument�, v�etn� v�e odkazovan� p�ru�ky, ud�v� hodnotu p�lsn�mk� za
-  sekundu NTSC videa jako 59.94 a odpov�daj�c� sn�mky za sekundu jako 29.97
-  (pro telecinovan� a prokl�dan� video) a 23.976 (pro neprokl�dan�).
-  Pro jednoduchost n�kter� dokumenty zaokrouhluj� tyto hodnoty na 60, 30 a 24.
-</para></formalpara>
-
-<para>
-  P�esn� �e�eno jsou v�echny tyto 蓁sla p�ibli�n�. �ernob�l� NTSC video m�lo
-  p�esn� 60 p�lsn�mk� za sekundu, ale pozd�ji byla zvolena hodnota 60000/1001,
-  aby bylo mo�n� p�idat barevn� data a z�stat kompatibiln� se star�mi
-  �ernob�l�mi televizemi. Digit�ln� NTSC (jak je na DVD) m� rovn貍 rychlost
-  60000/1001 p�lsn�mk� za sekundu. Z toho vypl�v�, �e prokl�dan� a telecinovan�
-  video m� 30000/1001 sn�mk� za sekundu; neprokl�dan� video m� 24000/1001 sn�mk�
-  za sekundu.
-</para>
-
-<para>
-  Star麹 verze dokumentace <application>MEncoder</application>u a mnoho zpr�v
-  v archivu konference hovo� o 59.94, 29.97 a 23.976.
-  V�echna dokumentace <application>MEncoder</application>u byla aktualizov�na
-  a pou壌v� zlomkov�ch hodnot. Vy byste je m�li pou壌vat tak�.
-</para>
-
-<para>
-  <option>-ofps 23.976</option> je nespr�vn�.
-  M�sto toho byste m�li pou壌t <option>-ofps 24000/1001</option>.
-</para>
-
-<formalpara>
-<title>Jak je pou壌v�no telecine.</title>
-<para>
-  Ve�ker� video ur�en� k zobrazen� na NTSC televizi mus� m�t 60000/1001
-  p�lsn�mk� za sekundu. Filmy vyr�b�n� pro televizi jsou �asto nat瘉eny p�mo
-  ve 60000/1001 p�lsn�mc�ch za sekundu, ale v�t�ina film� do kin je nat瘉ena p�i
-  24 nebo 24000/1001 sn�mc�ch za sekundu. Kdy� je film p�episov�n na DVD, je
-  video upraveno pro televizi v procesu zvan�m telecine.
-</para></formalpara>
-
-<para>
-  Na DVD nen� video ve skute�nosti nikdy ulo�eno v 60000/1001 p�lsn�mc�ch za
-  sekundu. Video je� bylo p�vodn� 60000/1001, bude m�t ka�d� p�r p�lsn�mk�
-  zkombinov�n do podoby sn�mku s rychlost� 30000/1001 sn�mk� za sekundu.
-  Hardwarov� DVD p�ehr�va�e pak �tou p�znak, zabudovan� ve video proudu, kter�
-  ud�v� jestli prvn� p�lsn�mek tvo� lich� nebo sud� �dky.
-</para>
-
-<para>
-  Obsah ve 24000/1001 sn�mc�ch za sekundu obvykle z�st�v� tak jak byl v dob�
-  p�episu na DVD a DVD p�ehr�va� mus� prov�st telecine za letu. N�kdy je v�ak
-  video telecinov�no <emphasis>p�ed</emphasis> ulo�en�m na DVD; dokonce i kdy�
-  m�lo p�vodn� 24000/1001 sn�mk� za sekundu, bude m�t 60000/1001 p�lsn�mk� za
-  sekundu. Pokud je ulo�en na DVD, p�ry p�lsn�mk� jsou zkombinov�ny do formy
-  30000/1001 sn�mk� za sekundu.
-</para>
-
-<para>
-  Kdy� se pod�v�me na jednotliv� sn�mky vznikl� z videa o 60000/10001 p�lsn�mc�ch
-  za sekundu, telecinovan�ho nebo ne, je z�eteln� vid�t toto prokl�d�n� jakmile
-  je zde n�jak� pohyb, jeliko� jeden p�lsn�mek (�ekn�me lich� �dky)
-  reprezentuje �asov� okam�ik o 1/(60000/1001) sekundy pozd�j麹 ne� ten druh�.
-  P�ehr�v�n� prokl�dan�ho videa na po蓁ta�i vypad� �kared� jak proto, �e monitor
-  m� vy更� rozli�en�, ale i proto�e video je zobrazov�no sn�mek po sn�mku m�sto
-  p�lsn�mek po p�lsn�mku.
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<title>Pozn�mky:</title>
-<listitem><para>
-  Tento odstavec plat� pouze pro NTSC DVD, nikoli PAL.
-  </para></listitem>
-<listitem><para>
-  憑dky s p�klady spu�t�n� <application>MEncoder</application>u v dokumentu
-  <emphasis role="bold">nejsou</emphasis> ur�eny pro opravdov� pou�it�.
-  Obsahuj� pouze nutn� minimum vy�adovan� pro enk�dov�n� p�slu�n� ke kategorii
-  videa. Jak d�lat dobr� DVD ripy nebo doladit
-  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> pro maxim�ln� kvalitu
-  nen� v z�b�ru tohoto dokumentu.
-  </para></listitem>
-<listitem><para>
-  Pozn�mky pod �arou p�slu�n� pro tuto p�ru�ku jsou linkov�ny takto:
-  <link linkend="menc-feat-telecine-footnotes">[1]</link>
-  </para></listitem>
-</itemizedlist>
-</sect2>
-
-<sect2 id="menc-feat-telecine-ident">
-<title>Jak zjistit o jak� typ videa se jedn�</title>
-
-<sect3 id="menc-feat-telecine-ident-progressive">
-<title>Progresivn� (neprokl�dan�)</title>
-<para>
-  Progresivn� video je p�vodn� nato�eno p�i 24000/1001 sn�mc�ch za sekundu a
-  ulo�eno na DVD beze zm�n.
-</para>
-
-<para>
-  Kdy� p�ehrajete progresivn� DVD v <application>MPlayer</application>u,
-  <application>MPlayer</application> vyp躪e n�sleduj�c� �dek jakmile za�ne
-  p�ehr�vat:
-
-  <screen> demux_mpg: 24000/1001 fps progressive NTSC content detected, switching framerate.</screen>
-
-  Od tohoto okam�iku by demux_mpg nem�l nikdy �ct �e na�el
-  &quot;30000/1001 fps NTSC obsah.&quot;
-</para>
-
-<para>
-  Kdy� sledujete progresivn� video, nem�li byste nikdy vid�t 鍾dn� proklad.
-  Dejte si ale pozor, jeliko� je ob�as tro�ku telecine namixov�no tam, kde byste
-  to v�bec ne�ekali. Setkal jsem se s TV show na DVD, kter� m�ly sekundu
-  telecine p�i ka�d� zm�n� sc�ny nebo na zcela n�hodn�ch m�stech. Jednou jsem se
-  d�val na DVD, kter� bylo do p�lky progresivn� a od p�lky telecinov�no. Pokud
-  chcete b�t <emphasis>opravdu</emphasis> d�kladn�, m偰ete oskenovat cel� film:
-
-  <screen>mplayer dvd://1 -nosound -vo null -benchmark</screen>
-
-  Pou�it� volby <option>-benchmark</option> nech�
-  <application>MPlayer</application> p�ehr�t film tak rychle, jak je to jen
-  mo�n�; stejn� to ale, v z�vislosti na va�em stroji, chv�li potrv�.
-  V�dy, kdy� demux_mpg ohl�s� zm�nu sn�mkov� rychlosti, �dek t�sn� nad hl畊en�m
-  uk畩e �as ve kter�m ke zm�n� do�lo.
-</para>
-
-<para>
-  Ob�as je progresivn� video na DVD ozna�eno jako
-  &quot;soft-telecine&quot; proto�e je zam�leno, aby telecine provedl DVD
-  p�ehr�va�.
-</para>
-</sect3>
-
-<sect3 id="menc-feat-telecine-ident-telecined">
-<title>Telecinov�no (p�eps�no pro NTSC televizi)</title>
-<para>
-  Telecinovan� video bylo p�vodn� nato�eno p�i 24000/1001, ale bylo telecinov�no
-  <emphasis>p�ed</emphasis> z�pisem na DVD.
-</para>
-
-<para>
-  <application>MPlayer</application> (nikdy) nehl�s� 鍾dnou zm�nu sn�mkov�
-  rychlosti, kdy� p�ehr�v� telecinovan� video.
-</para>
-
-<para>
-  P�i sledov�n� telecinovan�ho videa uvid�te prokladov� artefakty, kter� jako by
-  &quot;blikaly&quot;: opakovan� miz� a objevuj� se.
-  Bl躱e se na to m偰ete pod�vat:
-  <orderedlist>
-  <listitem>
-    <screen>mplayer dvd://1</screen>
-    </listitem>
-  <listitem><para>
-    P�evi�te na 葹st s pohybem.
-    </para></listitem>
-  <listitem><para>
-    Pou�ijte kl�vesu <keycap>.</keycap> pro krokov�n� po jednom sn�mku.
-    </para></listitem>
-  <listitem><para>
-    Sledujte vzor prokl�dan� vypadaj�c�ch a progresivn� vypadaj�c�ch sn�mk�.
-    Pokud je vzor, kter� sledujete PPPII,PPPII,PPPII,..., pak je video
-    telecinov�no. Pokud vid�te jin� vzor, pak mohlo b�t video telecinov�no
-    pou�it�m n�jak� nestandardn� metody; <application>MEncoder</application>
-    neum� bezztr�tov� p�ev�st nestandardn� telecine do progresivn�ho. Pokud
-    nevid�te 鍾dn� vzor, pak je video nejsp躪 prokl�dan�.
-    </para></listitem>
-  </orderedlist>
-</para>
-
-<para>
-  N�kdy je telecinovan� video na DVD ozna�eno jako &quot;hard-telecine&quot;.
-  Jeliko� hard-telecine ji� je ve 60000/1001 p�lsn�mc�ch za sekundu, DVD
-  p�ehr�va� p�ehraje video bez jak�chkoli manipulac�.
-</para>
-</sect3>
-
-<sect3 id="menc-feat-telecine-ident-interlaced">
-<title>Prokl�dan�</title>
-<para>
-  Prokl�dan� video bylo od sam�ho za葹tku filmov�no p�i 60000/1001 p�lsn�mc�ch
-  za sekundu a ulo�eno na DVD ve 30000/1001 sn�mc�ch za sekundu. Efekt
-  prokl�d�n� (�asto ozna�ovan� jako &quot;rozt�epen�&quot;) je v�sledkem
-  skl�d�n� p�lsn�mk� do sn�mk�. Vzd�lenost mezi p�lsn�mky m� b�t 1/(60000/1001)
-  sekundy a proto kdy� jsou zobrazeny sou�asn�, je rozd�l jasn� patrn�.
-</para>
-
-<para>
-  Stejn� jako u telecinovan�ho videa by <application>MPlayer</application> nem�l
-  hl�sit jak�koli zm�ny sn�mkov� rychlosti p�i p�ehr�v�n� prokl�dan�ho obsahu.
-</para>
-
-<para>
-  Kdy� si prohl�dnete video bl躱e pomoc� krokov�n� sn�mk� pomoc� kl�vesy
-  <keycap>.</keycap>, uvid�te, �e ka�d� jednotliv� sn�mek je prokl�dan�.
-</para>
-</sect3>
-
-<sect3 id="menc-feat-telecine-ident-mixedpt">
-<title>Sm躪en� progresivn� a telecinovan�</title>
-<para>
-  Ve�ker� obsah &quot;sm躪en�ho progresivn�ho a telecinovan�ho&quot; videa m�l
-  p�vodn� 24000/1001 sn�mk� za sekundu, ale n�kter� 葹sti pro�ly telecine.
-</para>
-
-<para>
-  Kdy� <application>MPlayer</application> p�ehr�v� tuto kategorii, bude (�asto
-  i opakovan�) p�ep�nat mezi &quot;30000/1001 sn�mky/s NTSC&quot;
-  a &quot;24000/1001 sn�mky/s progresivn�m NTSC&quot;. Sledujte spodek
-  <application>MPlayer</application>ova v�stupu, abyste zachytili tyto zpr�vy.
-</para>
-
-<para>
-  M�li byste prov踐it 葹sti se &quot;30000/1001 sn�mky/s NTSC&quot;, abyste m�li
-  jistotu, �e jsou skute�n� telecinov�ny a ne jen prokl�dan�.
-</para>
-</sect3>
-
-<sect3 id="menc-feat-telecine-ident-mixedpi">
-<title>Sm躪en� progresivn� a prokl�dan�</title>
-<para>
-  Ve &quot;sm躪en�m progresivn�m a prokl�dan�m&quot; obsahu bylo progresivn� a
-  prokl�dan� video spl�c�no dohromady.
-</para>
-
-<para>
-  Tato kategorie vypad� jako &quot;sm躪en� progresivn� a telecine&quot;,
-  dokud si neprohl�dnete 葹sti se 30000/1001 sn�mky/s a neuvid�te, �e nemaj�
-  telecine vzor.
-</para>
-</sect3>
-
-</sect2>
-
-<sect2 id="menc-feat-telecine-encode">
-<title>Jak enk�dovat jednotliv� kategorie</title>
-<para>
-  Jak jsem se zm�nil na za葹tku, p�klady p�kazov�ch �dk�
-  <application>MEncoder</application>u n躱e <emphasis role="bold">nejsou</emphasis>
-  ur�eny pro praktick� pou�it�; pouze demonstruj�, minimum voleb nutn�ch k tomu,
-  abyste spr�vn� enk�dovali ka�dou kategorii.
-</para>
-
-<sect3 id="menc-feat-telecine-encode-progressive">
-<title>Progresivn�</title>
-<para>
-  Progresivn� video nevy�aduje 鍾dn� speci�ln� filtrov�n� pro enk�dov�n�.
-  Jedin� volba, kter� by ur�it� nem�la chyb�t je
-  <option>-ofps 24000/1001</option>. Jinak se <application>MEncoder</application>
-  pokus� enk�dovat p�i 30000/1001 sn�mc�ch/s a bude opakovat sn�mky.
-</para>
-
-<para>
-  <screen>mencoder dvd://1 -nosound -ovc lavc -ofps 24000/1001</screen>
-</para>
-
-<para>
-  �asto se st�v�, �e video, kter� vypad� progresivn�, m� v sob� zam�ch�ny
-  krati�k� telecinovan� 葹sti. Pokud si nejste jisti, je nejbezpe�n�j麹
-  pova�ovat video za
-  <link linkend="menc-feat-telecine-encode-mixedpt">sm躪en� progresivn� a
-  telecinovan�</link>. Ztr�ta v�konu je jen mal�
-  <link linkend="menc-feat-telecine-footnotes">[3]</link>.
-</para>
-</sect3>
-
-<sect3 id="menc-feat-telecine-encode-telecined">
-<title>Telecinovan�</title>
-<para>
-  Telecine lze obr�tit a dostat tak p�vodn� 24000/1001 obsah, za pou�it� metody
-  zvan� inverzn� telecine.
-  <application>MPlayer</application> m� n�kolik filtr� pr�v� pro tuto �innost;
-  nejlep麹 z t�chto filtr�, <option>pullup</option>, je pops�n v 葹sti
-  <link linkend="menc-feat-telecine-encode-mixedpt">sm躪en� progresivn� a
-  telecinovan�</link>.
-</para>
-</sect3>
-
-<sect3 id="menc-feat-telecine-encode-interlaced">
-<title>Prokl�dan�</title>
-<para>
-  V praxi nen� v�t�inou mo�n� dostat kompletn� progresivn� video z prokl�dan�ho
-  obsahu. Jedin� zp�sob jak to ud�lat bez ztr�ty poloviny svisl�ho rozli�en� je
-  zdvojen�m sn�mkov� rychlosti a zkusit &quot;odhadnout&quot; co m�m prov�st
-  s odpov�daj�c�mi linkami ka�d�ho z p�lsn�mk� (m� to ov�em i nev�hody &ndash;
-  viz metoda 3).
-</para>
-
-<orderedlist>
-<listitem><para>
-  Enk�dujte video v prokl�dan� form�. Obvykle prokl�d�n� zp�sob� t貍kou �jmu
-  schopnosti enkod�ru dob�e komprimovat, ale
-  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem> m� dv� volby ur�en� pr�v�
-  pro lep麹 ukl�d�n� prokl�dan�ho videa: <option> ildct</option> a
-  <option>ilme</option>. Rovn貍 velmi doporu�ujeme pou�it� volby
-  <option>mbd=2</option> <link linkend="menc-feat-telecine-footnotes">[2] </link>
-  proto�e bude enk�dovat makrobloky jako neprokl�dan� tam, kde nen� 鍾dn� pohyb.
-  Volba <option>-ofps</option> zde <emphasis role="bold">nen�</emphasis> nutn�.
-
-  <screen>mencoder dvd://1 -nosound -ovc lavc -lavcopts ildct:ilme:mbd=2</screen>
-  </para></listitem>
-<listitem><para>
-  Pou�ijte filtr odstra�uj�c� proklad p�ed enk�dov�n�m. Je jich zde n�kolik,
-  m偰ete si vybrat. Ka�d� z nich m� sv� pro i proti. Prohl�dn�te si v�stup
-  <option>mplayer -pphelp</option> abyste zjistili, kter� jsou k dispozici
-  (grep pro &quot;deint&quot;) a vyhledejte
-  <ulink url="http://www.mplayerhq.hu/homepage/design6/info.html#mailing_lists">
-  e-mailov� konference MPlayeru</ulink>, kde naleznete mnoho diskus� o r�zn�ch
-  filtrech. Sn�mkov� rychlost se ani zde nem�n�, tak�e 鍾dn�
-  <option>-ofps</option>. Odstran�n� proklady by rovn貍 m�lo b�t provedeno po
-  o�ez�n� <link linkend="menc-feat-telecine-footnotes">[1]</link>, ale p�ed
-  �k�lov�n�m.
-
-  <screen>mencoder dvd://1 -nosound -vf pp=lb -ovc lavc</screen>
-  </para></listitem>
-<listitem><para>
-  Nane�t�st� je tato volba vadn� v <application>MEncoder</application>u;
-  m�la by dob�e pracovat v <application>MEncoder G2</application>, ale ten tu
-  zat�m nen�. Stejn� je ur�en�m <option> -vf tfields</option> vytvo�en�
-  kompletn�ho sn�mku z ka�d�ho p�lsn�mku, co� zv�� sn�mkovou rychlost na
-  60000/1001. V�hoda tohoto p�stupu je v tom, �e nep�ijdete o 鍾dn� data;
-  Proto�e v�ak ka�d� sn�mek poch�z� jen z jedin�ho p�lsn�mku, mus� b�t chyb�j�c�
-  linky n�jak dopo蓁t�ny. Neexistuje mnoho dobr�ch metod, generuj�c�ch chyb�j�c�
-  data, tak�e v�sledek bude trochu podobn� tomu, kdy� se pou�ije n�kter� filtr
-  odstra�uj�c� proklad.
-  Generov�n�m chyb�j�c�ch linek vznikaj� dal麹 probl�my t�m, �e se zdvojn�sob�
-  mno�stv� dat. Tak�e jsou pot�eba vy更� datov� toky pro enk�dov�n�, aby byla
-  zachov�na kvalita a spot�ebuje se v�ce v�konu CPU jak pro enk�dov�n�, tak pro
-  dek�dov�n�. tfields m� n�kolik r�zn�ch voleb pro volbu zp�sobu generov�n�
-  chyb�j�c�ch linek. Pokud pou�ijete tuto mo�nost, prostudujte si manu�l a
-  zvolte si volbu, kter� s va麹m materi�lem vypad� nejl�pe.
-  Poznamenejme, �e p�i pou�it� <option>tfields</option>
-  <emphasis role="bold">mus�te</emphasis> nastavit <option>-fps</option> a
-  <option>-ofps</option> na dvojn�sobek sn�mkov� rychlosti origin�lu.
-
-  <screen>mencoder dvd://1 -nosound -vf tfields=2 -ovc lavc -fps 60000/1001 -ofps 60000/1001</screen>
-  </para></listitem>
-<listitem><para>
-  Pokud pl�nujete v�razn� zmen�ov�n�, m偰ete extrahovat a enk�dovat jen jeden
-  z p�lsn�mk�. Samoz�ejm� p�ijdete o polovinu svisl�ho rozli�en�, ale pokud
-  pl�nujete zmen�en� ide�ln� na 1/2 origin�ln� velikosti, nebude na t�to ztr�t�
-  v�bec z�le�et. V�sledek bude progresivn� soubor s 30000/1001 sn�mky za sekundu.
-  Cel� postup spo蓁v� v pou�it� <option>-vf field</option> a n�sledn�m o�ezu
-  <link linkend="menc-feat-telecine-footnotes">[1]</link> a p�slu�n�m
-  �k�lov�n�. Pamatujte, �e mus�te nastavit scale tak, aby kompenzoval
-  zmen�en� svisl�ho rozm�ru na polovinu.
-  <screen>mencoder dvd://1 -nosound -vf field=0 -ovc lavc</screen>
-  </para></listitem>
-</orderedlist>
-</sect3>
-
-<sect3 id="menc-feat-telecine-encode-mixedpt">
-<title>Sm躪en� progresivn� a telecinovan�</title>
-<para>
-  Abychom p�evedli sm躪en� progresivn� a telecinovan� video zcela na progresivn�
-  video, mus� b�t telecinovan� 葹sti inverzn� telecinov�ny. K tomu lze dosp�t
-  t�emi postupy popsan�mi n躱e.Poznamenejme, �e byste m�li
-  <emphasis role="bold">v�dy</emphasis> prov�st inverzn� telecine p�ed
-  jak�mkoliv �k�lov�n�m; a v p�pad�, �e p�esn� nev�te co d�l�te, tak� p�ed
-  o�ez�n�m <link linkend="menc-feat-telecine-footnotes">[1]</link>.
-  Volba <option>-ofps 24000/1001</option> je vy�adov�na, proto�e v�stupn� video
-  bude m�t 24000/1001 sn�mk� za sekundu.
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-  <option>-vf pullup</option> je navr�en tak, aby inverzn� telecinoval, ale
-  progresivn� data nech�val jak jsou. Pro spr�vnou funkci
-  <emphasis role="bold">mus�</emphasis> b�t <option>pullup</option> n�sledov�n
-  filtrem <option>softskip</option>, jinak <application>MEncoder</application>
-  zhavaruje. <option>pullup</option> je v�ak nej�ist麹 a nejp�esn�j麹 dostupnou
-  metodou pro enk�dov�n� jak telecinovan�ho, tak &quot;sm躪en�ho progresivn�ho a
-  telecinovan�ho&quot;.
-
-  <screen>mencoder dvd://1 -nosound -vf pullup,softskip -ovc lavc -ofps 24000/1001</screen>
-  </para>
-
-
-  </listitem>
-  <listitem><para>
-  Star麹 metodou je, sp躪e ne� inverzn� telecinovat telecinovan� 葹sti,
-  telecinovat progresivn� 葹sti a pot� inverzn� telecinovat cel� video.
-  Zmaten�? softpulldown je filtr, kter� projde cel� video a p�evede cel� soubor
-  na telecinovan�. Pokud budeme n�sledovat softpulldown bu�
-  <option>detc</option> nebo <option>ivtc</option>, bude kone�n� v�sledek zcela
-  progresivn�. Nutn� je volba <option>-ofps 24000/1001</option>.
-
-  <screen>mencoder dvd://1 -nosound -vf softpulldown,ivtc=1 -ovc lavc -ofps 24000/1001</screen>
-  </para>
-  </listitem>
-
-<listitem><para>
-  Osobn� jsem nepou�il <option>-vf filmdint</option>, ale toto o n�m (p�ibli�n�)
-  �ekl D Richard Felker III:
-
-  <blockquote><para>Je to OK, ale IMO to zkou麹 a� p�li� �asto odstra�ovat
-    proklad m�sto prov�d�n� inverzn�ho telecine (stejn� jako settop DVD
-    p�ehr�va�e &amp; progresivn� televize) co� vede ke �kared�mu t�epot�n� a
-    dal麹m artefakt�m. Pokud jej chcete pou壌vat, m�li byste p�edt�m alespo�
-    trochu �asu v�novat lad�n� voleb a sledov�n�m v�stupu, abyste m�li jistotu,
-    �e v�m to n�co nekaz�.</para></blockquote>
-  </para></listitem>
-</itemizedlist>
-</sect3>
-
-<sect3 id="menc-feat-telecine-encode-mixedpi">
-<title>Sm躪en� progresivn� a prokl�dan�</title>
-<para>
-  M�me dv� volby pro pr�ci s touto kategori�, ob� jsou v�ak kompromisem. M�li
-  byste se rozhodnout podle trv�n�/um�st�n� ka�d�ho typu.
-</para>
-
-<itemizedlist>
-<listitem><para>
-  Pova�ujte to za progresivn�. Prokl�dan� 葹sti budou vypadat prokl�dan� a
-  n�kter� z prokl�dan�ch pol辷en bude muset b�t zahozeno, co� povede
-  k nestejnom�rn�mu poskakov�n�. M偰ete proti tomu nasadit postprocesn� filtr,
-  pokud chcete, ale t�m m�rn� degradujete progresivn� 葹sti.
-  </para>
-
-  <para>
-  T�to volb� byste se m�li rozhodn� vyhnout, pokud chcete nakonec zobrazovat
-  video na zobrazova�i s prokl�dan�m obrazem (p�es TV kartu nap�klad).
-  Pokud m�te prokl�dan� sn�mky ve videu s rychlost� 24000/1001 sn�mk� za
-  sekundu, budou telecinov�ny spolu s progresivn�mi sn�mky. Polovina
-  prokl�dan�ch "sn�mk�" bude zobrazena po dobu trv�n� t�ech sn�mk�
-  (3/(60000/1001) sekund), co� povede k poskakov�n�. Efekt
-  &quot;cuk�n� zp�t&quot; vypad� skute�n� zle. Pokud se o to p�ece pokus�te,
-  <emphasis role="bold">mus�te</emphasis> pou壌t filtr odstra�uj�c� proklad,
-  jako je <option>lb</option> nebo <option>l5</option>.
-  </para>
-
-  <para>
-  �patnou volbou je to i pro progresivn� zobrazova�. Ten zahod� p�ry po sob�
-  jdouc�ch sn�mk�, co� povede k p�eru�ov�n�, kter� m偰e b�t v�ce viditeln�, ne�
-  p�i druh� metod�, kter� zobrazuje n�kter� progresivn� sn�mky dvakr�t.
-  Prokl�dan� video se 30000/1001 sn�mky za sekundu je toti� pon�kud trhan�,
-  proto�e by ve skute�nosti m�lo b�t prom�t�no p�i 60000/1001 p�lsn�mc�ch za
-  sekundu, tak�e zdvojen� n�kter�ch sn�mk� nen� tak moc vid�t.
-  </para>
-
-  <para>
-  V ka�d�m p�pad� je nejlep麹 posoudit obsah a zp�sob, jak�m bude zobrazov�n.
-  Pokud je va�e video z 90% progresivn� a nikdy jej nebudete pou�t�t na
-  televizi, m�li byste volit progresivn� p�stup.
-  Pokud je progres�vn� jen z poloviny, pravd�podobn� jej bude lep麹 enk�dovat
-  jako ba bylo cel� prokl�dan�.
-  </para>
-  </listitem>
-
-<listitem><para>
-  Pokl�dat jej za prokl�dan�. N�kter� sn�mky v progresivn�ch 葹stech budou muset
-  b�t duplikov�ny, co� povede k nepravideln�mu poskakov�n�. Op�t plat�, �e
-  filtry pro odstran�n� prokladu mohou pon�kud degradovat progresivn� 葹sti.
-  </para></listitem>
-
-</itemizedlist>
-</sect3>
-
-</sect2>
-
-<sect2 id="menc-feat-telecine-footnotes">
-<title>Pozn�mky pod �arou</title>
-<orderedlist>
-<listitem><formalpara>
-  <title>K o�ezu:</title>
-  <para>
-  Video data na DVD jsou ukl�d�na ve form�tu zvan�m YUV 4:2:0. V YUV videu jsou,
-  jasov� (&quot;�ernob�l�&quot;; angl. luma) a barvonosn� (angl. chroma) slo�ka
-  ukl�d�ny odd�len�. Proto�e je lidsk� oko m�n� citliv� na zm�nu barvy, ne� na
-  jas, p�ipad� v YUV 4:2:0 obr�zku pouze jeden barvonosn� pixel na ka�d� �ty�i
-  jasov� pixely. V progresivn�m obr�zku m� ka�d� �tverec 2x2 jasov�mi pixely
-  pr�v� jeden barvonosn� pixel. Proto mus�te o�ez�vat progresivn� YUV 4:2:0
-  na sud� rozm�ry a pou壌vat sud� odsazen� (offsety). Nap�klad
-  <option>crop=716:380:2:26</option> je OK, ale
-  <option>crop=716:380:3:26 </option> nen�.
-  </para>
-  </formalpara>
-
-  <para>
-  Kdy� m�te co do �in�n� s prokl�dan�m YUV 4:2:0, je situace mnohem
-  komplikovan�j麹. M�sto ka�d�ch �ty�ech pixel� v <emphasis>r�mu</emphasis>
-  sd�lej�c�ch barvonosn� pixel, ka�d� �ty�i jasov� pixely v ka�d�m
-  <emphasis>p�lsn�mku</emphasis> sd�lej� barvonosn� pixel. Kdy� jsou p�lsn�mky
-  prolo�eny do sn�mku, ka�d� linka m� v�ku jeden pixel. A nyn� m�sto aby dan�
-  �ty�i pixely tvo�ily �tverec, jsou prvn� dva vedle sebe a druh� dva jsou vedle
-  sebe o dv� linky n躱. Dva pixely t�sn� pod nimi pat� do jin�ho p�lsn�mku a
-  proto sd�l� jin� barvonosn� pixel se dv�ma jasov�mi pixely o dva �dky n躱.
-  V�echno tohle n�s nut� m�t svisl� rozm�ry o�ez�n� a odsazen� bezezbytku
-  d�liteln� �ty�mi. Vodorovn� sta蓁 mohou z�stat jen sud�.
-  </para>
-
-  <para>
-  Pro telecinovan� video doporu�uji, abyste o�ez�n� prov�d�li a� po inverzi
-  telecine. Jakmile je video progresivn�, sta蓁 �ezat jen na sud� rozm�ry.
-  Pokud si v�ak p�ece jen chcete dop�t m�rn� zrychlen�, kter� m偰e poskytnout
-  �asn� o�ez, mus�te svisle dodr�et n�sobky �ty�ech, jinak nebude m�t filtr
-  pro inverzi telecine spr�vn� data.
-  </para>
-
-  <para>
-  Prokl�dan� (nikoli telecinovan�) video mus�te v�dy o�ez�vat svisle n�sobky
-  �ty�, pokud p�ed o�ez�n�m nepou�ijete <option>-vf field</option>.
-  </para>
-  </listitem>
-
-<listitem><formalpara>
-  <title>K volb�m pro enk�dov�n� a kvalit�:</title>
-  <para>
-  Jen proto, �e doporu�uji <option>mbd=2</option> zde neznamen�, �e by tato
-  volba nemohla b�t pou�ita jinde. V kombinaci s <option>trell</option>, je
-  <option>mbd=2</option> jednou ze dvou voleb
-  <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>u, kter� nejv�ce zvy�uj�
-  kvalitu a vy byste m�li v�dy pou壌t alespo� tyto dv�, pokud nen� na �kodu
-  zpomalen� rychlosti enk�dov�n� (nap�. p�i enk�dov�n� v re�ln�m �ase).
-  Mnoho dal麹ch voleb <systemitem class="library">libavcodec</systemitem>u
-  zvy�uje kvalitu enk�dov�n� (a sni�uje jeho rychlost), ale to je mimo zam踐en�
-  tohoto textu.
-  </para>
-  </formalpara>
-  </listitem>
-
-<listitem><formalpara>
-  <title>K v�konu filtru pullup:</title>
-  <para>
-  Pou�it� <option>pullup</option> je bezpe�n� (spolu se <option>softskip
-  </option>) ne progresivn� video a je to obvykle dobr� volba, pokud nebyl zdroj
-  prov踐en, �e je cel� progresivn�. Ve v�t�in� p�pad� je ztr�ta v�konu mal�.
-  V ojedin�l�ch p�padech enk�dov�n� zp�sob� <option>pullup</option>, �e je
-  <application>MEncoder</application> o 50% pomalej麹. P�id�n� zpracov�n� zvuku
-  a pokro�il�ch <option>lavcopts</option> zast�n� tento rozd�l tak, �e rozd�l
-  v rychlosti p�soben� pou�it�m <option>pullup</option> se sn躱� na 2%.
-  </para>
-  </formalpara>
-  </listitem>
-
-<!-- Some further explanation, because of homonym problem in interlace and
-     interleave translation. If anybody wants it in english, just ask.  -->
-
-<listitem><formalpara>
-  <title>K p�ekladu:</title>
-  <para>
-  P�eklad slov interlace a interleave je velmi obt躱n�, proto�e vede k jedin�mu
-  �esk�mu ekvivalentu &ndash; prokl�d�n�. V prvn�m p�pad� (interlace) se jedn�
-  o prokl�d�n� obr�zku, kdy se z lich�ch a sud�ch �dk� vytvo� dva p�lsn�mky,
-  co� je b貍n� v TV.
-  Prokl�d�n� (interleave) je naproti tomu slou�en� r�zn�ho obsahu (zvuk, video)
-  do jedin�ho souboru &ndash; kontejneru (nap�. AVI) tak, �e se ka�d� slo�ka
-  rozd�l� na mal� 葹sti (tzv. chunky) a ty se pak jeden za druh�m ukl�daj� podle
-  ur�it�ho vzoru. O to se star� muxer (multiplexer). Abychom dostali zp�t
-  jednotliv� slo�ky, mus�me poskl�dat proh�zen� kousky zase zp�t, o co� se star�
-  demuxer (demultiplexor).
-  
-  </para>
-  </formalpara>
-  </listitem>
-
-</orderedlist>
-
-</sect2>
-
-</sect1>
 
 </chapter>